Vytrženo z kontextu

3. ledna 2012 v 19:18 | Lištička |  Přihodilo se mi
Hlášky a útržky rozhovorů, které mi z nějakého důvodu utkvěly v paměti :-) Postupně budu připisovat další perličky.


o Spalovači mrtvol: "Pan Copperfield... totiž... Kopfrkingl."

maturita z dějepisu:
- Kdo například působil na dvoře Rudolfa II.?
- Koperník?
- To jsi o dvě stě let někde jinde...

- Máš křivý zuby.
- Kde?
- Na zubech.

- Naše třída se dělí na dva typy lidí: extroverty a introverty.
- A kam patřím já?
- Ty patříš do té třetí skupiny, to jsou podivíni.

- Vy spolu něco máte?
- Ne.
- A proč? Vždyť je hezkej...
- Já vím.
- A milej...
- Já vím.
- A hodili byste se k sobě. Oba jste takoví inteligentní.
- Hm, to jo. Hlavně já.

Dotaz osmileté holčičky: "Máš kluka? Když mi to řekneš, já ti taky řeknu, jestli mám, nebo ne."

"Tady na tom mobilu žádný hry nejsou. Leze tečka..."

- To je tvůj kluk?
- Ne. Do dneška jsem nevěděla, jak se jmenuje.
- To nevadí. Je hezkej, toho si nech!

Babička vyhrála v tombole hračku:
- No jo, jenomže já mám čtyři vnoučata... Tak já to dám tomu nejmladšímu.
- A kolik mu je?
- Sedmnáct.

- Dneska to vypadá, že nebude takové vedro. Je zataženo.
- Jen aby tam ten pomeranč někde venku nečíhal!

- Nechceš něco dělat?
- Jako co?
- Cokoliv!

- On asi nebude moc chytrej.
- Vždyť to byl tvůj oblíbenec!
- No jo, ale ve druhé třídě. Od té doby jsme se snad někam posunuli, ne?

Oznámení na stránkách školy: "V průběhu maturitních zkoušek z anglického jazyka se ztratily dva anglické slovníky. Někdo z Vás je omylem odnesl domů. Prosím o jejich navrácení zpět, nutné."

"Já jsem trpělivá, akorát mi to vždycky vydrží jenom chvíli."

- SpongeBob, to je ten sýr?
- Ne, to je mycí houba.

- Ty MiniBebečka jsou moc malý.
- Ale zase jsou roztomilý...
- Jenomže já je chci jíst, ne si s nima hrát!

Rozhovor z dívčích záchodů:
- Jé, to je ten hnusnej, tvrdej toaletní papír. To ji budu mít zase celou odřenou.
- Nesmíš tolik tlačit.

Z hodiny AJ:
Teacher: "Do you know some types of English?"
Student A: "BBC."
Teacher: "Good. Can you name another kind?"
Student B: "CNN."

debata nad koženou knihou:
- Někdo zabil hada.
- To je syntetickej had.

- Ty nosíš kontaktní čočky?
- No.
- A normální, nebo barevný?
- Takhle blbou barvu snad ani neprodávají...

"Na játrech a na ledvinách je největší teplo u chlapa - to si pamatuj!"

V pohádce O kohoutkovi a slepičce je krásně ukázána schopnost pochlapit se, i když jde o slepici.

- Sjedeme dolů výtahem?
- To víš, že jo. Sjedeme se!

"Chlapi jsou děti a nepřežijou."

debata nad atraktivním pedagogem:
- Určitě má přítelkyni.
- Nebo přítele...
- Je moc rajcovní na to, aby nebyl na holky.

"Ty nejsi poklad, ty jsi ostrov pokladů!!!"

- Mám pocit, že nic neumím.
- A opravdu je to jen tvůj pocit?

"Prokletí básníci psali poezii?"

dotaz osmnáctiletého jedince:
- Próza a poezie... Poezie je co?
- Básničky.
- Aha. A drama je taky poezie?
- Ne, drama je zvlášť. Poezie, próza a drama.

Moje hranice mezi sny a realitou je velmi tenká. Tedy z té strany realita → sny. Tam bude polopropustná membrána. Sny → realita už takhle nefunguje, škoda.

Nedbalá elegance je u chlapů sexy, u žen se tomu říká neupravenost.

"Liščátko, ty seš takový telátko..."

"Já bych mu přisoudila přezdívku Tlachal. Podle mě ho dost vystihuje. Měl by to jít zkusit do politiky - nepříjemný, ošklivý a nesympatický je na to dost, má tedy ty nejlepší předpoklady."

- Hele, na Vyšehradě byla ta dívčí válka, ne?
- Cože? Na Vyšehradě? Z Vyšehradu skočil Šemík do Vltavy.
- No ale byla tady přece taky dívčí válka.
- To asi ne...
- Jo aha, to byl vlastně Děvín.
- No, Děvín. Na Vyšehradě seděl přece pod stromem Přemysl s Libuší a soudili lid. A taky ten jejich otec tady seděl... Bořivoj? Jak se jmenoval ten otec Libuše?
- Krok.
- Jo, vidíš, Krok!
- Bořivoj byl ten, co si vzal Kazi.
- Ale ne, to byl zase Bivoj.
- Aha vlastně, Bivoj. Tak Bořivoj byl první český doložený král.
- Myslíš kníže.
- No, kníže. Prostě první český doložený panovník.

‎- Ty si bereš tuhle blůzu?
- No a?
- Tu už jsi ale na angličtině jednou měla...
- Já tam ale chodím kvůli tomu, abych se naučila anglicky, ne proto, abych sbalila svého sexy lektora.
- Vážně?

- Tatí? Co mám dělat, když mi na tiskárně bliká kontrolka?
- V krabici od tiskárny je návod, tam si to najdi. Anebo víš co? Podívej se na webový rozhraní tý tiskárny.
- Fajn, jdu hledat tu krabici. U té vím, jak vypadá.

- A do Orsay dneska nepůjdeme?
- Vždyť už jsme tam byly.
- Jójo? To ani nevím.
- Máš tam odsud ty dvoje kalhoty. Vidíš? Tady to máš napsané na tašce!

- Hele, tady prodávají sýry!
- Fuj, tady smrděj hovna...
- To jsou ty sýry.

- Prosímtě, můžu se tě zeptat, jak se jmenuje tvoje studijní referentka?
- ...
- Aha, tak to není ta moje. A mohl/a bys mi ukázat, která je ta tvoje, abych ji mohla vyloučit?
(Aneb když jste svou studijní referentku ještě nikdy neviděli na vlastní oči, když je studijní oddělení v rekonstrukci a sekretářky jsou dočasně přemístěné do jedné velké společné místnosti, kde nemají jmenovky. Na čtvrté zeptání jsem se trefila :-) A ještě perlička na závěr: dva dny poté, co jsem si zjistila, jak moje studijní referentka vypadá, mi ji vyměnili za jinou!)

rozhovor prarodiče se svou vnučkou:
- Tys tady včera měla nějakýho kluka?
- Cože? Já?
- Viděl jsem tu cizí boty.
- Který? Tyhle? Ty jsou táty.
- A taky jsem slyšel hlasy!
- Nebyli to táta s bráchou?
- Ne, ty přece poznám! Někdo tady byl!
- A nebyla to náhodou televize?
- No... Možná jo.

Vzkaz na dveřích učebny:
"Výuka rasismu se přesouvá do místnosti č. 217."

Příklad z hodiny Teorie textu a stylistiky: "A tajdle se frkne eště ňáká ta vomáčka a nazdar." = "Tuto dílčí oblast problému je žádoucí ještě podrobněji specifikovat a poté lze naši účast na úkolu považovat za definitivně ukončenou."

"Nejlepší je nastydlý a zaneprázdněný doktorand."

Příruční mluvnice češtiny je studnice mezilidských vztahů:
  • Milovala ho. On ji však měl pouze rád.
  • Myslíš, že se ten film Marii líbil? - Zrovna ji nějakým filmem neoslníš.
  • Viděls už dneska Petra? - O tom mně radši ani nemluv!
  • Hádali se celý večer. Nemohli toho nechat.
  • Já mám rád jeho matku.
  • Dovedla mu všechno odpustit. I nevěru a lež.
  • Pane Tomíček, prosím, abyste mi dal ruku vaší dcery. - Když chceš, máš ji mít.
  • Moje žena potřebuje na převlečení do divadla hodinu. - Moje tři a třináctý plat.
  • Budu na tebe čekat celý rok. Nebo i celý život.
  • Budu stále vzpomínat na ten den. Na tu chvíli, kdy jsem tě poprvé uviděl.
"Kolik toho máš na sobě?! Seš jak cibule! Než tě někdo oloupe, zapláče."

- Nechápu, proč můj sešit vždycky vypadá, jako bych na něm svačila!
- Protože na něm svačíš?

- Mami? Víš, že ta tuba, co máš na vaně, je shave gel, ne shower gel? To je na holení.
- A mně bylo divný, že to nemeje!

"Až vyleze sluníčko, běžte na chvíli ven. Takhle vypadáte jako sympatická mrtvolka."

"...a koupila si kuchařský krutón za čtyři tisíce!" (míněn rondón)

- Že se minulej tajemník jmenoval Jehlička, si pamatuju podle toho, že tiskne na jehličkový tiskárně.
- A Jedlička je ten spisovatel.
- A taky ten jeden doktorand je Jedlička, ne?
- Toho neznám.
- Ne? Vždyť jsi k němu chodila! Jak si nepamatoval vaše jména, i když vás v semináři bylo asi pět, takovej ten atraktivní, jak o něm všichni říkají...
- Nemyslíš Borovičku?

"Mami, přijde k nám letos Mikuláš? Teda... nemusí chodit osobně, stačí, když by nám tu něco nechal..."

Krobot má novej film. Hrajou tam dva Hádci a jmenuje se Kobry a užovky.

"Syna má každý, dceru jen pravý muž." (věta z knihy věnované výchově dětí v 19. století, kterou se utěšovali rodiče, narodila-li se jim namísto mužského potomka jenom dcera)

"Muži jsou jako děti. Udělají, cokoli budeš chtít. Jen si musejí myslet, že to byl jejich nápad." (z filmu Life Partners)
 


Komentáře

1 paní archivová paní archivová | Web | 3. ledna 2012 v 21:30 | Reagovat

Pfffft :D Tohle jsem potřebovala do úmorného dne.

2 Lištička Lištička | Web | 4. ledna 2012 v 19:22 | Reagovat

To jsem ráda :-))

3 Bylinka Bylinka | Web | 4. ledna 2012 v 21:15 | Reagovat

Pobavilas mě, to jsou teda hlášky!! Těším se na další :-)

4 Katerria Katerria | Web | 5. ledna 2012 v 20:33 | Reagovat

Padám pod stůl :D

5 Teplý holoubek Teplý holoubek | E-mail | Web | 29. srpna 2012 v 15:55 | Reagovat

To je jako u nás...

"Ortoped... To je to jak se na tom šlape, že?" :DD

6 Lištička Lištička | Web | 29. srpna 2012 v 21:22 | Reagovat

[5]: Trefné :-D

7 Anet Anet | Web | 22. září 2013 v 19:12 | Reagovat

U nás je to taky,ale nijak to moc nevnímám..zasměju se,ale vždycky na to pak zapomenu..Twl,ale jak jsem to četla...já se normal válela smíchy na podlaze XDD

8 Tuleň Tuleň | E-mail | Web | 1. listopadu 2013 v 22:59 | Reagovat

Hahahhahaha, fakt super :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.