Kapitola 19.

17. ledna 2009 v 12:14
Věnováno DenDule a ostatním čtenářům, kteří pilně komentují.

Tato kapitola je poměrně dlouhá (alespoň na mé poměry), tak doufám, že vás uspokojí :-)

Jinak moc neřeště Luciovo chování. Tuhle postavu jsem natolik překroutila a poupravila k obrazu svému, že charakter hrdiny paní Rowlingové přípomíná snad jen po vzhledové stránce. Fanynky knih Harryho Pottera, omlouvám se.

Courala jsem se hradem a přemýšlela. Bylo už pozdě, ale mně se dnes z nějakého důvodu do společenské místnosti nechtělo. Potřebovala jsem být sama.

Trápila mě jedna věc. A to už od chvíle, kdy jsem se ji dozvěděla.

Věděla jsem, že je nemyslitelné říct Luciovi, že jsem mudla. Ne, to rozhodně nešlo.

Jenže... Co když to udělá někdo jiný? Co když někdo ví, že ve skutečnosti nejsem dcerou Aarona Winga?

Nepochybovala jsem o tom, jak by se Lucius zachoval. On nečistými kouzelníky pohrdal. Bylo mi víc než jasné, že pokud se o mém původu dozví pravdu, bude náš vztah odsouzen k záhubě.

Byla jsem tak zabraná do svých myšlenek, že jsem vůbec nepostřehla, že mě někdo sleduje.

Temné postavy s dlouhými tmavými vlasy jsem si všimla až ve chvíli, když se vyloupla ze stínu chodby.

Bellatrix se zlověstně ušklíbla. Množství nenávisti, které bylo jejím výrazu, mě vyděsilo.

"Copak, Roxanno?" Povšimla si mého opařeného výrazu. "Máš snad strach?"

Krutý posměšný hlas mě probral ze strnulosti.

"Z tebe? To sotva!"

Zamračila se. "Lhářko!"

Semkla jsem rty. Věděla jsem, že proti Belle nemám žádnou šanci. Byla vynikající čarodějka. Já ne.

"Ukradla jsi mé sestře Luciuse," pokračovala starší ze sester Blackových. "A to ti nesmí projít..."

"Ukradla?" zopakovala jsem po ní opovržlivě. "Sama víš, že to Lucius chtěl mě!"

Zlostně zúžila oči. "Je to tvoje vina. A zaplatíš za ni!"

Sice jsem se pokusila bránit, ale odzbrojila mě během chvilky. Ono je něco jiného, když zkoušíte kouzla na hodinách a když jde skutečně o krk.

Bella propukla v hysterický smích. "Jsi ubohá nicka, Roxanno. Navíc ještě silně podprůměrná..."

Stála jsem tam, bezmocná a poražená. Měla navrch.

Pak najednou její smích utichl. Pobavený výraz vystřídal tvrdý s krutým úsměvem a v tmavých očích se jí odrážela veškerá zloba a touha ublížit mi.

Mířila na mě hůlkou a já ani na chvíli nezapochybovala o tom, že ji brzy použije. Tohle nebylo obyčejné vyhrožování. Vždyť už jednou se mě pokusila zabít...

Měla jsem strach. Takový ten svazující, kdy ze sebe nedokážete vypravit jediné slovo, kdy se nedokážete pohnout, kdy nedovedete křičet ani se bránit.

Má hůlka ležela jen pár metrů ode mě. Neměla jsem však šanci ji zdvihnout. A i kdybych nějakou šanci přece jen měla, stejně bych to nezvládla. Strach mě naprosto paralyzoval.

Bellatrix se bavila. Kochala se pohledem na zoufalství své oběti a vychutnávala si pocit převahy.

Po nekonečně dlouhé době, kdy na mě jen mlčky s fanatickým výrazem v obličeji hleděla, konečně promluvila.

"Nenávidím tě. A proto tě nechám chcípnout pěkně pomalu, abys hodně trpěla."

Ani jsem nehlesla. S očima vytřeštěnýma dokořán jsem ji pozorovala. Ona je blázen, hučelo mi hlavou.

Znovu se na chvíli rozesmála tím svým šíleným smíchem, ale brzy se uklidnila.

"Crucio," pravila tiše, ale přitom dostatečně důrazně. Pečlivě přitom vyslovovala každé písmenko, jako by si to slovo chtěla co nejvíce užít.

Vzápětí jsem pocítila příšerný příval bolesti a upadla. Úplně automaticky jsem zařvala. Byl to ryk, jaký vydává kořist, když se jí predátor snaží usmrtit.

Vyčerpaně jsem snášela bolest, kterou mě trestala. Prostupovala mě od konečků prstů a trýznila celé mé tělo.

Nedokázala jsem na nic myslet, o něčem uvažovat. Soustředila jsem se jen na utrpení, které mi Bellatrix způsobovala.

Křičela jsem. Bylo jí to jedno. Věděla jsem, že mě bez rozpaků zabije. Však to sama řekla...

Nemohlo to trvat déle než několik vteřin. Přesto jsem měla pocit, že mě mučivá bolest týrá hodiny.
Když se chodbou o chvíli později rozlehly těžké kroky, téměř už jsem nevnímala.

"Co se to tu děje?"

Dotyčný se zastavil. "Ten křik je slyšet málem až do Brumbálovy kanceláře..."

Ten zlomyslný smích jsem znala.

Namáhavě jsem otevřela oči a mé tušení se potvrdilo. V temnotě chodby jsem i přes zamžený pohled poznala Luciuse.

A on zjevně poznal mě, protože náhle strnul. Jeho škodolibý výraz se rázem změnil.

"Trošku si s Roxannou hrajeme," zasmála se Bellatrix, která nepostřehla změnu.

"Ty huso!" Zařval nepříčetně.

Poklekl vedle mě. "Rox?"

Neměla jsem sílu se pohnout, natož promluvit.

"Zbláznila ses?! Mohla jsi jí zabít!" Vrčel Lucius vztekle.

Něžně mě vzal do náruče.

Připadala jsem si jako hadrová panenka. Úplně bezvládná.

"Chceš ji vzít na ošetřovnu?" zamračila se Bellatrix.

"Ne. Moc by se vyptávali," ujistil ji. "Vezmu ji k nám do společenské místnosti."

"To nemůžeš!" zasyčela zle. "Je z Nebelvíru!"

"Na to kašlu!" zakřičel. "Potřebuje okamžitou pomoc."

"Nedovolím ti-"

"Raději mlč! Máš do toho nejmíň co mluvit," okřikl ji.

Bellatrix uraženě zmlkla s odstupem několika kroků nás následovala.

***

Lucius mě položil na pohovku ve zmijozelské společenské místnosti a štěkl na jednoho ze studentů: "Sežeň Snapea!"

Chlapec poslušně odběhl.

Lucius se nade mnou sklonil. Vypadal notně rozzuřeně.

Chvíli mě mlčky pozoroval a potom mě krátce políbil na rty. Posadil se do křesla vedle pohovky. Slyšela jsem, jak netrpělivě bubnuje prsty do čalounění.

Snape se objevil vzápětí.

"Severusi, potřebuju nějaký lektvar na posilnění," poručil mu Lucius.

On neprosil. Nikdy o nic neprosil.

Snape zhodnotil situaci a přistoupil ke mně. V obličeji se mu nepohnul jediný sval. Beze slova se dal do práce.

"Udělala jí to Bella?" ozval se po chvíli, přičemž nepřestával míchat obsah kotlíku.

"Jo! Je úplně pitomá," štěkl Lucius a zcela ignoroval Bellatrix, která stála s našpulenou pusou kousek od něj a tvářila se, jako by spolkla citron.

Nebýt mi tak špatně, musela bych z toho mít škodolibou radost.

Potom se objevila Narcissa.

"Co tu dělá?" zamračila se při pohledu na mne, ale všimla jsem si, že se jí v obličeji mihl stín soucitu.

"Tvoje milá sestřička ji právě málem připravila o život!" prskl Lucius.

Narcissa semkla rty a postavila se po boku své sestry.

Snape mezitím dokončil přípravu lektvaru a přiložil mi k ústům pohár s výsledným nápojem.

"Vypij to."

Poslušně jsem nádobu vyprázdnila.

"Zítra už by měla být v pořádku," oznámil Snape Luciovi.

Ten mu kývnutím hlavy poděkoval a přisedl si ke mně.

Vzal mě za ruku. "Spi. Uvidíš, že ráno už ti bude dobře."

Poslušně jsem přikývla a zavřela oči.

Mluvil na mě. Klidně a tiše.

Nevím, co říkal. Vnímala jsem jen jeho hluboký hlas a teplou dlaň, ve které svíral tu mou, ledovou a upocenou.

***

Ráno už mi bylo celkem dobře. Po probuzení jsem se cítila stále ještě slabá, ale ve srovnání se včerejškem jsem na tom byla mnohem lépe. Jak jsem zjistila, Lucius byl celou dobu se mnou.
Potěšilo mě to.

Seděl v křesle, a přestože spal, stále působil autoritativně, ba přímo děsivě.

Vstala jsem a potichu se k němu přikradla. Sklonila jsem se k němu, ale než jsem stihla udělat něco dalšího, nečekaně rychle se probudil a chytil mě za obě zápěstí. Zděšeně jsem vyjekla.

Pobaveně se usmál.

"Fuj! Tohle už mi nedělej..." Oddechla jsem si.

"Jak je?" Zkoumavě si mě prohlédl.

"Fajn. Jsem jen hodně unavená."

"To budeš celý den," slíbil mi. Pak se odmlčel. "Co se vlastně včera stalo?"

V kostce jsem mu to shrnula. Vlastně ani nebylo o čem mluvit. Šlo o to, že mě Bella nenáviděla. A to jsme věděli oba.

"Hlavně to nikomu neříkej," přikázal mi Lucius.

"Cože?!" Chvíli jsem měla pocit, že jsem se přeslechla. "Ona mě málem zabila a já to nemám nikomu říkat?!" Vyletěla jsem jako čertík z krabičky.

Lucius se však tvářil neústupně. "Bella toho lituje, včera jsem s ní mluvil."

"Lituje?! A ty tomu věříš?!" Nevěřícně jsem na něj zírala. "Krucinál, Luciusi! Ta káča nelituje vůbec ničeho! Ona mě zničí! Nemůžu to nechat jen tak být!"

"Nikomu to neřekneš." Trval na svém.

"Ne! Hned teď půjdu za Brumbálem a-"

Prudce vstal a postavil se proti mně. "Nikam nepůjdeš." Řekl to pomalu, tiše. Úplně mě z toho tónu zamrazilo. "To, co se včera stalo, si necháš pro sebe. Je ti to jasné?"

"Ale-" Pokusila jsem se namítat, ale jeho tvrdý výraz mě přinutil zmlknout.

Konsternovaně jsem zakývala hlavou. Tvářil se tak neústupně a odhodlaně, že jsem se ani neodvážila protestovat.

"Výborně," pochválil mě, aniž by se zatvářil alespoň o fous přívětivěji. "Teď běž."

Automaticky jsem jako robot vypochodovala z místnosti.

Teprve na chodbě jsem se vzpamatovala.

Zase to té krávě projde! Zase! Proč ji Lucius kryje?!

Hlavou mi vířilo spoustu otázek, na které jsem neznala odpověď.

Peklo ovšem nastalo, když jsem vkročila do pokoje.

"Kde jsi byla?!"

"Proč jsi v noci nespala tady?!"

Nad hromadou dotazů, které mě zavalily, jsem se ušklíbla. "Je to důležité?"

Lily se zarazila. "No... Měly jsme strach!" Její hlas zněl vyčítavě.

"Jsem v pořádku," oznámila jsem jim prostě.

Karin zalapala po dechu. "A to je všechno, co nám k tomu řekneš?!"

"Jo," přikývla jsem. "A teď dovolte, ráda bych se osprchovala."

Zaraženě se po sobě podívaly, ale nechaly mě být.

Nejvíce mi nadzvedla mandle Julie. To, že jsem v noci byla mimo pokoj, totiž mezitím, co jsem byla v koupelně, vyslepičila Blackovi. A ten se toho okamžitě chytil.

"Tak jaké to je, spát s Malfoyem?!" Zahalekal na mě, sotva jsem vkročila do společenské místnosti.
Naštval mě. "Co je ti do toho, Blacku?!"

Tím jsem ho trochu zaskočila. Možná čekal, že to začnu popírat. Takhle jen zaskočeně zalapal po dechu. "Takže tys mu na to vážně skočila?!"

"Nevím, o čem mluvíš." Ušklíbla jsem se a s povzneseným výrazem ho obešla.

"Jsi jen obyčejná děvka!"

Prudce jsem se otočila. Touha zůstat klidná byla najednou pryč. "Takhle o mně mluvit nebudeš!" Zařvala jsem nepříčetně.

Siriuse můj výbuch vzteku překvapil. Zřejmě nepředpokládal, že se neovládnu. Ale já už měla těch jeho věčných poznámek plné zuby.

I přes slabost a únavu jsem dokázala zpacifikovat veškeré svoje síly, abych toho namyšleného parchanta konečně srovnala do latě.

Vůbec jsem si nevzpomněla, že bych třeba mohla použít hůlku. Místo toho jsem došla až těsně k němu a vlepila mu facku. Rána to byla pořádná. Black se povážlivě zapotácel, ale ustál to. Potom po mě vrhl vražedný pohled. Suverénně jsem ho opětovala a poté beze slova odešla.

Šíleně mě bolela ruka, což ovšem ve srovnání se skvělým pocitem zadostiučinění, jaký jsem měla, bylo nicotné.

***

Celý den jsme se s Blackem vzájemně měřili rozzuřenými pohledy. Snídani vynechal zrovna jako oběd, takže teprve u večeře jsme se potkali. Nikdo nemluvil.

Zatvrzele jsem civěla do stolu a dávala si velký pozor, aby můj pohled ani jedinkrát neskončil na něm.

I on se mračil a dlaně měl zlostně sevřené v pěst.

"Pusinko?" ozval se za mnou známý hlas.

Otočila jsem se na Luciuse.

"Nechtěla bys povečeřet se mnou u našeho stolu?"

Black se zamračil ještě víc.

Vykouzlila jsem na tváři úsměv. "Moc ráda."

Mandy se na mě polekaně podívala, ale ignorovala jsem ji.

Následovala jsem Luciuse ke zmijozelskému stolu. Dnešní ráno jako by neexistovalo.

"Už tu není místo," pronesla chladně Bella.

V jejích očích jsem si přečetla výhrůžku. Z té potvory šel strach. Tvrdý pohled jsem jí však oplatila. Nyní jsem se jí nemusela obávat.

"Nevadí," odpálkovala jsem ji. "Smím si, Luciusi, sednout k tobě na klín?" zeptala jsem se nevinně.

"Samozřejmě, kočičko," usmál se koketně.

Náš tichý souboj sice postřehl, ale nedal ani náznakem najevo, že by ho chtěl řešit. Považoval včerejší záležitost za uzavřenou.

Triumfálně jsem se podívala na Bellatrix a posadila se mu na klín.

Narcissa mě probodla pohledem. Sváděla jsem jí tu budoucího manžela a ona nemohla nijak protestovat.

"Je to dobré?" zeptala jsem se Luciuse, který se okamžitě pustil do jídla.

Ostatní u stolu jsem okázale ignorovala.

"Ty jsi lepší," ujistil mě, odložil příbor a začal mě líbat na krk.

Zahlédla jsem Blackův vražedný pohled, kterým mě počastoval. Opětovala jsem ho, dokud neodvrátil tvář.

Pch. Co je mi do Blacka, jeho povedených sestřenek a Pottera?

Opřela jsem si hlavu o Luciusovo rameno.

Vyložil si to po svém. Přejížděl mi teď pootevřenými rty po krku až ke klíční kosti a vůbec mu nevadilo, že nejsme sami. Zarazila jsem jeho ruce, které se mi dobývaly pod sukni.

"Tady ne, Luciusi."

Zatvářil se jako dítě, když mu berete jeho hračku. Ale poslechl.

Konečně jsem se i já dala do jídla. Bylo vážně vynikající.

Snažila jsem se nevšímat si Luciových rukou, které měl nyní položené na mých stehnech.
Potom jsem zaregistrovala něčí pohled.

Všimla jsem si, že mě jeden z Luciusových poskoků pozoruje. Tedy... Pozoruje bylo slabé slovo.
Dotyčný na mě konsternovaně zíral, div že mu z pusy neodkapávala slina.

"Co na mě čumíš?!" obořila jsem se na něj.

Lucius se zamračil. "Přestaň na Roxannu zírat s otevřenou pusou, pitomče," přikázal mu vztekle.

Jeho bodyguard okamžitě odvrátil pohled.

Luciuse poslouchal každý.

Majetnicky mě objal kolem ramen.

Přitulila jsem se k němu a slastně přivřela oči. Bylo to příjemné. Skutečně velice příjemné, sedět mu v náručí.

"Nepůjdeme se projít?" navrhl mi šeptem.

"Skvělý nápad," odměnila jsem ho polibkem.

Vzal mě za ruku a společně jsme opustili síň. Dala jsem si velký pozor, aby můj pohled ani jednou jedinkrát nezalétl k Nebelvírskému stolu.

Přesto jsem na sobě cítila jejich pohledy.

A jeden pohled mě pálil v zádech ještě ve chvíli, kdy jsme vyšli ven z hradu na školní pozemky.

Patřil Siriovi.
 


Komentáře

1 Jenn Jenn | Web | 17. ledna 2009 v 13:02 | Reagovat

Je moc povedená, uspokojila mě..xD Těšííím se na porkáčko:)

2 Angel Angel | 17. ledna 2009 v 15:21 | Reagovat

Je to úžasný. Moc díky a prosíííím další kapitolku. Fakt dobrá povídka.

3 Angel Angel | 17. ledna 2009 v 15:25 | Reagovat

Jo a ještě něco. Nevíš náhodou o nejakým blogu s povídkami hp. Už nemám, co číst. Tvoje byly ale bezkonkurenční. Pa mějte se Angel.

4 ďáblík ďáblík | Web | 17. ledna 2009 v 15:36 | Reagovat

ahoj, musím se přiznat, ža na tvůj blog jsem zavítala teprve nedávno... zaujaly mě tvoje názory, články...ale až dneska jsem se dokopala k tomu, přečíst si tvoje povídky...na netu je spousta hp autorů, ale jen málo z nich dokáže psát kvalitně... a ty patříš k těm, kteří to umí. Tuhle povídku jsem přečetl jedním dechem a musím uznat, že moc pěkně napsaná. v některých místech se sice opakovaly podobné scény, ale s přibývajícími kapitolami bylo tvé dílko lepší a lepší. Moc se těším na další kapitolku...jen tak dál...

5 Lištička Lištička | Web | 17. ledna 2009 v 15:48 | Reagovat

Díky, díky :)

Angel: Zkus se porozhlédnout v mých Oblíbených stránkách :-)

ďáblíkovi: Ano, již jsem byla upozorňována, že píši jedno a to samé dokola ;-) Snažím se na sobě pracovat.

Jsem moc ráda, že mě považuješ za někoho, kdo píše kvalitně. Člověka takový názor potěší :)

Doufám, že se ti u mě bude líbit i nadále a přeji ti hodně úspěchů při psaní.

6 KiVi KiVi | Web | 17. ledna 2009 v 16:07 | Reagovat

Já jí závidim....achjo...co bych za to dala? Nějakej Sirius by mi mohl vlízt na záda. Panebože kdyby mě zajel rukou pod sukni, tak by mi bylo jedno, kdyby na nás čuměla polovina studentů :D Já bych se teda neovládla :D

7 Lištička Lištička | Web | 17. ledna 2009 v 18:40 | Reagovat

KiVi: Protože ty seš permanentně nadržená XD Ale neboj, však víš, jaké city chovám k Roxanně. Já jí to ještě osladím... ;-)

8 KiVi KiVi | Web | 17. ledna 2009 v 19:56 | Reagovat

:D hej :D:D já? nikdy....Ty by si snad vydržela sedět Luciusovi na klíně v klidu? :D Já bych se udělala už jen kdyby se na mě usmál :D Tohle by se mnou seklo...:D....

9 KiVi KiVi | Web | 17. ledna 2009 v 19:57 | Reagovat

Jo hele Lištičko znáš písničku Leva's Polka od Loituma? Už to poslouchám 3 hodiny v kuse a nemůžu přestat :D Je to hrozně hypnotizující :D ( http://www.youtube.com/watch?v=WNDh_tFIHn4 )

10 Lištička Lištička | Web | 17. ledna 2009 v 20:08 | Reagovat

KiVi: Já jsem děvče cudné a slušné, takže ano, vydržela bych mu sedět na klíně v klidu xD

Krom toho, život není jen o sexu, děvče *poučně zvedá ukazovák*

A ta písnička je děsná blbost. Hned jsem to musela vypnout a pustit si Radůzu :-)

11 KiVi KiVi | Web | 17. ledna 2009 v 20:34 | Reagovat

Jasný že není jen o sexu ale Lucius, LUCIUS! To už je formát :D

12 Lištička Lištička | Web | 17. ledna 2009 v 20:46 | Reagovat

KiVi: Bez komentáře XD

13 DenDule DenDule | Web | 17. ledna 2009 v 22:38 | Reagovat

já nevím..ale já bych asi radši toho Blacka..Lucius by mi naháněl strašnej strach..a Bellatrix? ..nevím ale asi bych to stejně práskla..ale vidím že já jeidná mám takovejhle názor xD..a jináč..děkuju za věnování:-* opravdu krásnej díl:-)..úplně jsem se bála jak to dopadne a pořád bojím...ta Bellatrix jí zničí x(

14 Jenny Jenny | Web | 17. ledna 2009 v 23:14 | Reagovat

Moc pěkně napsaný. Ale já se Rox divím, Lucius je jako počasí. Jednou je něžný, až to není normální a v příštím okamžiku s ní jedná jako s onucí. To, jak jí zakázal mluvit o tom, co jí udělala Bella...no já nevím, ale Rox se podle mýho názoru řítí do pěkných problémů. A to její chování k nebelvírským se jí nejspíš taky jednou vrátí.

Moc se těším na další kapitolu.

15 Lištička Lištička | Web | 18. ledna 2009 v 9:09 | Reagovat

DenDule: Dočkej času jako husa klasu XD A ano, Bellatrix se nevzdá. Nemá to v povaze.

Jenny: Roxanna je zamilovaná a není schopná rozumně uvažovat (pokud to vůbec kdy uměla xD). Jsi velmi moudrá, Jenny :-) Všechno se jí vrátí. I s úroky.

16 Irisek001 Irisek001 | Web | 18. ledna 2009 v 16:56 | Reagovat

z tebe bude spisovatelka seš fakt dobrá těším se ha pokračování

17 Lištička Lištička | Web | 18. ledna 2009 v 17:12 | Reagovat

Iriskovi001: Moc bych si to přála, je to můj velký sen, ale nevím... Každopádně děkuji :-)

18 Amy Amy | 18. ledna 2009 v 19:49 | Reagovat

úúúžasné, díky:))

19 Puffee Puffee | 7. února 2009 v 0:41 | Reagovat

Tak, abych přiznala nejsem tvá pravidelná návštěvnice, protože jsem sem dostala teprv dnes (i když jak se dívám na hodinky tak už včera =) ). Ale odteď jsem si jistá, že jí budu ;) Dneska jsem si skoro celý den pročítala tuhle úúúúžasnou povídku a úplně z toho nemám slov. A taky musím rozhodně souhlasit s DenDulí - tedy v tom, že bych si taky vybrala Blacka. Jistěže Lucius má své "kouzlo" i když si myslím, že v mnoha, mnoha případech je to dost nadnesené... No, zkrátka už se těším na další část ;)

PS: taky si myslím, že tě někdy nebudeme znát jen jako "blogařku lištičku" ale jako "spisovatelku lištičku" ;)

20 Lištička Lištička | Web | 7. února 2009 v 10:42 | Reagovat

Puffee: Velice mě těší, že se ti má povídka tolik líbí :) Mně se jako zdařilá příliš nejeví. Je hodně amatérská a jak už se v minulosti probíralo, některé scény se v ní opakují. Ale i tak ji mám poměrně ráda.

Další část nevím, kdy bude. Teď nějak nemám chuť v této povídce pokračovat. Vlastně už jsem dlouho nic nenapsala. Ačkoliv nápady jsou. Jen nějak chybí vůle je realizovat.

K P.S: Pokud by to tak skutečně dopadlo, byla bych velmi šťastná :)

21 MiHaRu MiHaRu | Web | 8. května 2009 v 0:50 | Reagovat

Tahle povídka je suprová hlavně tato kapitolka i když ostatně všechny tvoje povídky jsou super!!! prosímm pokráčko!!

22 janča janča | 30. května 2009 v 15:29 | Reagovat

tuhle povídku jsem zhltla za 2 dny...Bude pokráčko???

23 Lištička Lištička | Web | 30. května 2009 v 15:57 | Reagovat

[22]: Mělo by být. Ale možná na něj nikdy nedojde.

24 Lentillka Lentillka | 2. června 2009 v 20:32 | Reagovat

Je mi blbý psát takhle pozdě, ale dneska jsem celou tuhle povídku přečetla, a hrozně jsem si zamilovala:-) (Skoro stejně jako Maruščiny trampoty, u kterých bych taky chtěla pokračování). Ještě jsem přečetla Srdci neporučíš, ale to je dokončené. Tohle se mi zdá takový nedodělaný. Vím že to není lehký vytořit smysluplný, vtipný příběh, který by se čtenářům líbil. Ale ty už si dokázala vytvořit tolik hezkých kapitol, že věřím že to zvládneš. Prosím, moc bych chtěla vědět jak to skončí! (nemuselo by to být zas tak dlouhý, hlavně aby to bylo zakončený). Prosím!!

P.S.: Fandím Siriusovi.:-)

25 Lištička Lištička | Web | 3. června 2009 v 17:46 | Reagovat

[24]: Uvidím. Také bych to ráda dopsala a tím to měla uzavřené. Jenže co se tak s odstupem času ohlížím zpět, shledávám, že mé příběhy jsou místy opravdu příšerné a nějak nemám chuť v nich pokračovat. Každopádně jistou představu o tom, jak to dopadne, mám. Měla jsem ji už při psaní první kapitoly. Pokud se k tomu někdy dokopu, dokončím to. Zatím však nemohu nic s určitostí slíbit.

26 Lentillka Lentillka | 3. června 2009 v 19:05 | Reagovat

[25]: Místy příšerné? Ale no tak! Vždyť i já, která se se nerada pouštím do dlouhých věcí, jsem to přečetla až sem... Fakt mě to dost chytlo... Seděla jsem u toho celý odpoledne, některé kapitoly jsem si četla dokonce víckrát. Je fakt, že děj se někdy opakoval (třeba to, že ji Sirius a James zachránili před Luciusem), ale právě to se mi na téhle povídce líbilo... Tak se k tomu snaž dokopat, ale abych se toho dožila...:-)

P.S.: Myslím to ale vážně - píšeš fakt dobře...

27 Lištička Lištička | Web | 4. června 2009 v 18:04 | Reagovat

[26]: Díky za pochvalu. Těší mě, že se ti to tolik líbí :-) Ale stojím si za svým - není to příliš povedené. Nelíbí se mi to.
Od napsání prozatím poslední kapitoly už nějaký ten čas uplynul a musím konstatovat, že je to velmi průměrné. Ne-li podprůměrné.
Takhle dlouhou fanfiction povídku už příště psát nebudu. Jak jsem uvedla výše, ráda bych to měla z krku a příběh zakončila. Uvidím, co přinese čas.

28 Lentillka Lentillka | 4. června 2009 v 19:31 | Reagovat

[27]: Tak tomuhle se říká falešná skromnost. Proč si to o sobě myslíš? Buď trochu sebevědomá! Když si myslíš, že je to průměrné (nebo dokonce podprůměrné), tak fakt nevím, protože se mi zdá, že je stejně hezká, jako všechny povídky, které jsem četla (ale jak říkám, nejradši mám zatím Maruščiny trampoty). Já kdybych tak měla takobéhle povídky, byla bych naprosto spokojená!

P.S.: Nevíš jak můžu změnit typ sobouru?

29 Lištička Lištička | Web | 4. června 2009 v 19:40 | Reagovat

[28]: Není to falešná skromnost. Je to zcela střízlivý pohled na věc. Napsala jsem jen málo věcí, se kterými jsem skutečně spokojená. Myslím, že nepíšu špatně, ale zase ne nikterak skvěle. Přála bych si napsat něco, na co bych mohla být skutečně hrdá. Snad se mi to někdy povede... Ačkoliv v poslední době jsem psaní hodně odsunula na vedlejší kolej. Dávno mi to nedává tolik co dřív.

Záleží, o jaký soubor se jedná. Jeho typ změníš v příslušném programu - textový dokument třeba ve Wordu, obrázek v grafickém editoru...

30 Lentillka Lentillka | 4. června 2009 v 20:15 | Reagovat

[29]: No dobře, hádat se s tebou nebudu. Držím palce, aby si napsala něco "na co budeš skutečně hrdá", jak jsi říkala. Já si stejně budu myslet svoje. Zrovna teď jsem si četla jednu jednorázovku. Já tak nerada čtu ty tvoje jednokapitolovky! Jsou totiž vážně dobrý, já se do nich začtu, a pak to najednou skončí, a já vím, že pokračování už se nedočkám:-(
Jak ty t děláš? Umíš psát hezké povídky, máš krásné obrázky, rozumné názory, a ještě jseš skromná! (Teď ze mě mluví závist:-)), ale vedle tebe si připadám jak moula:-(

Byl to ehm,... obrázek, ne špatné slovo, čmáranice v Paintu. (Ano, tady si zase někdo hrál jak dítě s obyčejným Paintem:-)...)No, mělo to být pro tebe... Byl to takový nešikovný návrh, jak by mohl pokračovat jogurtový komiks... (Vím, že je to mezi tebou a San, ale.... no dobře, zase jsem se do toho vrýpla:-( ) Každopádně je to rastrovaný obrázek, a blog mi to nechtěl přijmout...

Sakra, teď se cítím jak blbec, že jsem to kreslila v Paintu...

31 Lištička Lištička | Web | 5. června 2009 v 13:50 | Reagovat

[30]: Je od tebe milé, že máš o mně tak vysoké mínění :) Jsem polichocena.
Ale nekreslím vůbec krásně, mé názory mnohdy rozumné nejsou ani trochu a přílišnou skromností také neoplývám. Myslím, že si mě příliš idealizuješ :-) Závidět mi vůbec nemusíš. Není proč.
Povídky ze stejnojmenné rubriky jsou právě to, s čím jsem spokojená. I po několika měsících mám pocit, že jsou dobré (což nemohu říct o jiných věcech, které jsem napsala).

Obrázek pro mě? :-)) Jsi moc hodná :-) Však jsem o námět k pokračování Jogurtového komiksu sama vyzývala. Ale nikdo se mi neozval :( Až teď ty.
Jestli je to bitmapa, měla bys to převést do png nebo jpegu - blog nic jiného nebere. Nenapadá mě žádný konkrétní program pro Windows. Snad jedině Photoshop, ale s tím nemám žádné zkušenosti. Já používám v Linuxu GIMP (ten by ti ve Windows nefungoval).
Nebo bys mi to mohla poslat e-mailem. Bylo by to asi nejjednodušší - převedla bych si to do požadovaného formátu bez problémů.

32 Lentillka Lentillka | 5. června 2009 v 21:29 | Reagovat

Ne neidealizuji. Na tento blog jsem narazila náhodou už asi před rokem. (To si tu měla takovou tu roztomilou lištičku), a pak až asi někdy před měsícem. Líbí se mi tvé názory, proto že si za nima stojíš, a máš je jiné. Je jen málo blogů, kde nejsou hlavním tématem celebrity, SB, bleskovky a bůhví co ještě.

No, těmhle věcem já rozumím (jak ty říkáš) jak koza petrželi, takže nevím. E-mailem bych ti to poslala, ale jak už jsem říkala, nějak mi blbne, a nechce mi odesílat. Uvidím, možná to načmárám znovu, ikdyž to může trvat bůhvíjak dlouho... (Zajímavé, že s těma nejhoršíma čmáranicema mám největší práci:-)) Uvidíme, ještě se kouknu.

P.S: Nejsi sama, mě taky bolí v krku.:-) (viz. aktuálně)

33 Lentillka Lentillka | Web | 5. června 2009 v 22:26 | Reagovat

Ha, tak jsem to asi na ten blog vložila. Koukni se, jestli se ti to zobrazuje. (Jestli jo, tak se neděs.)

34 Lištička Lištička | Web | 6. června 2009 v 9:53 | Reagovat

[32]: Je pravda, že blogů mého druhu je podstatně méně než těch s celebritami a obsahem podobného zaměření, ale nejsou zase tak vzácné. Je třeba umět hledat ;-)

Obrázek se mi bohužel nezobrazuje. Přesto ti děkuji :) V jakém jsi ho nechala formátu?

P.S: Neoblékla jsem se pořádně a nastydla jsem :P

35 Lentillka Lentillka | Web | 6. června 2009 v 14:03 | Reagovat

Hledat? Já hledám..:-)

Sakra, já se z toho zblázním. Jeden obrázek, a takový problémy s ním jsou:-)... Já jsem měla dojem, že jsem formát změnila... (No, možná je to ale lepší, že jsi ho neviděla:-)) Každopádně doufám, že jsem ti třeba vnukla nějak nápad:-). S tím Barienem - chtěla jsem aby s tebou šel jen kvůli té čokládě (to si určitě pochopila). A s tím svým podceňováním už toho nech. Možná, že jsi ten můj obrázek přece jenom vidět měla. Změnila by si pak názor, a víc by sis vážila svého talentu. Alespoň, že jsi přiznala to s těma povídkama (vida, přece jenom jsem tě donutila si přiznat pravdu:-)) Já taky čas od času něco napíšu, ale vždycky to dopadne tak hrozně, že se stydím to zveřejnit.:-)

To není nic oproti mě. Já si dokážu nějakým tlačítkem zavřít všechna okna třeba čtyřikrát. A úplně nejlepší je, když třeba píšu na něco na blog hodně dlouho, nezkopíruju si to, a ono mě to odhlásí. V tomhle jsem fakt šikulka:-)

P.S.: Jo, nějak podobně to bylo u mě. Ale štve mě, že nic horšího než bolení v krku to není, a já musím do školy...:-)

36 Lištička Lištička | Web | 6. června 2009 v 16:29 | Reagovat

[35]: Já a talent? To jsou silná slova XD Nepodceňuji se, prostě jen na věc koukám střízlivě. Před rokem bych bývala prohlašovala, jak moc se mi mé povídky líbí. Ještěže člověk s odstupem času vidí, jak byl pošetilý :)
Kolik je ti let? A jak dlouho už se psaní věnuješ? Ujišťuji tě, že každý začátek je těžký :-)

Buď ráda, že je to jen bolení v krku. Jsou mnohem vážnější choroby a věř mi, že kdybys je měla, mnohem raději bys šla do školy ;-)

37 Lentillka Lentillka | Web | 6. června 2009 v 17:11 | Reagovat

Je mi 14 (teda skoro už 15)... (Bezva, teď už se vedle tebe cítím nejenom jako moula, ale i jak malý dítě:-))... Takový ty největší "hovadinky" jsem začala psát asi v 11, pak jsem psala do školního časopisu, a někdy v 13 jsem začala psát i takové kapitolovky. Bohužel vždy skončili v šuplíku. Teď zrovna mám rozepsaný 4 kapitolovky. To je na tom nejhorší - něco začnu psát, hezky si rýsuju, pak mě to přestane bavit a já začnu něco jinýho. U ničeho nikdy nevydržím.

Teď mluvíš jak moje mamka:-) Vždyť já vím, ale přece jenom - já nejsem snad ani jendou za rok nemocná. To se nediv, že potom chci někdy z tý školy zdrhnout:-)

38 Lištička Lištička | Web | 6. června 2009 v 17:37 | Reagovat

Na věku nesejde. Kdybych se v životě řídila tím, že se mám bavit jen s lidmi ve stejném věku, přišla bych o mnoho milých přátel :-)
Také mě věci omrzí stejně rychle, jako se pro ně nadchnu. To není dobré.

Často slyším od lidí, že mluvím jako jejich máma. Možná působím usedle a moudře ;-)

39 Lentillka Lentillka | Web | 6. června 2009 v 19:10 | Reagovat

Jo, ja taky.
Já vím, že to není dobré, a upřímně mě hodně štve, že nikdy nic nedodělám, ale asi se nezměním...

Moudře rozhodně. Ale to je dobře, já bych to brala jako lichotku:-)

40 Lištička Lištička | Web | 6. června 2009 v 19:20 | Reagovat

Prvním krokem ke změně je právě uvědomit si, že je něco špatně. Já však obvykle právě na tom prvním kroku ztroskotám, či spíše zamrznu ;-)

Za lichotku by se to snad považovat dalo, ovšem když to člověk slyší příliš často, podléhá dojmu, že je uvězněn ve špatném těle. V těle o dvacet let mladším, než je jeho duše ;-)

41 Lentillka Lentillka | Web | 6. června 2009 v 19:38 | Reagovat

No, asi nějak tak:-)

Pořád jee to lepší, než když ti někdo říká, jaký jsi ztřeštiprdlo:-)

P.S.: Dala jsem na svůj blog jakousi povídku (respektive úryvek), a zajímal by mě tvůj názor... Jen tě prosím, ber to s rezervou, každý nemůže být tak dobrej jako někdo koho znám:-)

42 Lištička Lištička | Web | 7. června 2009 v 12:06 | Reagovat

Také umím být potřeštěná, nemysli si ;-)

Pokud tím někým míníš mě, musím tě opět ujistit, že tvé mínění o mně je příliš lichotivé :)

43 Lentillka Lentillka | Web | 7. června 2009 v 12:10 | Reagovat

Jé, děkuju. Ne nezklamala jsi mě, naopak, velmi potěšila. Vlastně jsm nic takového nečekala. Vedle tvých povídek mi to prostě připadá dost dětinské. Neobratných spojení a nevhodně poskládaných vět jsem s vědoma, nejen u téhle povídky, ale i u jiných. Prostě mám asi, jak jsi říkala, málo zkušeností.
Co se týče té nespisovné formy - trochu jsem ji tam mít chtěla, ale "Zmijozelský" tam být nemělo. Amatérsky se vyjadrřuji hodně, to je pravda, zkrátka jsem amatér:-). Vlastně tohle je moje první HP fanfiction, ale tohle byl jen úryvek.
Jinak JÁ se nepodceňuju.

Jestli máš čas a chuť, byla bych moc ráda, kdyby si to přepsala podle sebe. Koukla bych se, co tam mám špatně a tak... Opravdu bych byla ráda.

Jinak děkuju, že si se mnou ztrácela čas, a že si se vyjádřila. Moc mě to potěšilo.

44 Lentillka Lentillka | Web | 7. června 2009 v 12:16 | Reagovat

[42]: Neboj, nemyslím si:-)

Zase: mysli si co chceš. A jestli nechceš, abych říkala nahlas, že se mi tvé povídky líbí, tak řekni, a já si to budu jen myslet. Ale koho by nepotěila lichotka. Neříkej, že se ti nelíbí když ti někdo lichotí. Tomu bych nevěřila:-)

45 Lištička Lištička | Web | 7. června 2009 v 13:30 | Reagovat

Nevadí mi, že mě chválíš. Naopak. Velmi mě to těší. Přirozeně ráda poslouchám, když mi někdo lichotí :-) Ovšem mám pocit, že ve mně vidíš daleko schopnějšího člověka, než jakým skutečně jsem. Proto se ohrazuji.

Ve tvé ukázce žádnou dětinskost neshledávám. Snad i proto, že je to jen kratičký úryvek a téměř nic v něm není řečeno. Popsání situace je výstižné, přestože mám pocit, že ti chybí smysl pro odhad toho, co se hodí napsat a co ne. Například myšlenky slečny Laury ohledně zápisu do knihy rekordů jsou popsány nesmírně neobratně. Věřím, že jsi to myslela dobře, avšak nevyznívá to tak. Ale to se dá časem odbourat.
Nemůžeš se divit, že ti mé povídky připadají zdařilejší. Kdyby nic jiného, mám oproti tobě náskok pár let a díky nim jsem toho i víc "zažila" ;-) Není to o věku, nýbrž právě o zkušenostech.
Schválně si přečti mé povídky z roku 2006 (poslední čtyři v rubrice Povídky), pokud jsi tak dosud neučinila. Sice jsem je časem maličko upravila, ale přesto je z nich dobře patrné, jak nezkušený a naivní člověk stál u jejich zrodu. To samé se pak dá říct o mých povídkách na pokračování.
Nemusíš se tedy trápit mými výtkami. Využij jich naopak ve svůj prospěch a dávej si v budoucnu na podobné chyby pozor. Píšeš přijatelně a máš dobré nápady. To je důležitý předpoklad pro autora čtivých povídek :-)
Ráda bych si přečetla někdy něco z tvé hlavy (tedy žádnou fiction). I z toho se dá dobře posoudit a odhadnout mnoho věcí :-)

46 Lentillka Lentillka | Web | 7. června 2009 v 14:56 | Reagovat

Schopnějšího, moudřejšího, talentovanějšího,... Pořád si stojím za tím, co jsem říkala.

S tím smyslem pro odhad máš naprostou pravdu. Všichni, co zatím četli mé povídky to tvrdili. Já tam prostě nacpu všechno co mě napadne...:-) Doufám že se to časem "odbourá". Ale chce to cvik...
Ty čtyři povídky jsem si četla. Neříkám, že se mi líbí stejně jako tyhle novější, ale myslím, že ani za tyhle bych se nestyděla... Právě naopak. Jen ta povídky "Mrcha" mi připadá trochu přitažená za vlasy:-) Ale zrovna já mám co říkat.
Tvé výtky mi naopak hodně dali. Už vím, na co si mám dávat pozor.
Dobře, až se vrátíš, mohla bych dát na blog nějakou moji jinou povídku. Ale zaručuji ti, že to bude mnohem, mnohem horší.
Stejně moc děkuju. A měj se krásně:-)

47 Lištička Lištička | Web | 7. června 2009 v 18:43 | Reagovat

Příliš mnoho superlativů na tak obyčejnou a nedokonalou osůbku, jakou jsem já. Ovšem piš si a mysli si, co chceš :)

Ano, chce to cvik. Je důležité psát s rozvahou a "nenastrkat" do příběhu každou situaci, která ti zrovna vyvstane v mysli. Šetři si to ;-)
Většina mých povídek je přitažená za vlasy - byť každá z poněkud jiného důvodu :)
Budu jedině ráda, když si od tebe zase něco přečtu. Dělá mi dobře, když na někoho mohu machrovat XD Ne, vážně si myslím, že jsi na dobré cestě. A zkus napsat něco, s čím budeš maximálně spokojená. Musíš si víc věřit. Já ti pak ukážu, co je špatně (či spíš by bylo vhodné říct "co mně se zdá, že je špatně"), ale i tak bys měla mít z vykonané práce dobrý pocit. Když něco píšeš s vědomím, že to bude určitě hrozné, není to ten správný přístup ;-)

Také ti přeji, aby ses měla hezky. Zatím ahoj :)

48 Lentillka Lentillka | Web | 17. června 2009 v 16:22 | Reagovat

Tak, Lištička řekla, a Lentillka našla:-)
Abych to upřesnila, zahrabala jsem ve svém šuplíku pro nějakou povídku,a něco se mi povedlo najít. Dívná, pesimistická povídka, řekla bych. Bohužel ji nemůžu zatím dát na blog, mám nějaké problémy s počítačem, ale počítám, že to nebude dlouhodobé.
A ještě k té povídce, zvláštní je, že si nepamatuju, kdy jsem ji psala, počítám taa před rokem, víc určitě ne. Měnit ji ale nebudu, chci aby si mi vytkla chyby, které jsem dělala. Až tam bude, tak ti řeknu, zase mě bude zajímat tvá kritika:-)      

49 Lištička Lištička | Web | 20. června 2009 v 10:13 | Reagovat

[48]: Budu se těšit :-)

50 Cassidy Cassidy | Web | 18. srpna 2009 v 20:10 | Reagovat

Uff, teď jsem to konečně všechno dočetla. A líbilo se mi to. Jen je škoda, že v tom již nepokračuješ. :(

51 Danger Danger | 23. srpna 2009 v 22:57 | Reagovat

Asi začínám být na tvých povídkách zavislá, věříš mi?? Všech 19 kapitol jsem měla do hodinky přečtených, tak kde jsou další?? Tohle je vážně povedené, i když nejsem fanynka dlouhých povídek. Jen tak dál!:-)

52 Lištička Lištička | Web | 24. srpna 2009 v 19:05 | Reagovat

[51]: Díky za milý komentář :-) Ohledně povídek mám už delší dobu mrtvé období. Uvidím, co přinese čas. Ale dopsat bych je chtěla. Třeba i díky takovým, jako jsi ty :)

53 Cvrček Cvrček | 25. listopadu 2009 v 0:19 | Reagovat

Super,tvoje povídka nemá chybu,ale chtělo by to dopsat.Líp se to potom čte.

54 Zuzka Zuzka | 25. května 2010 v 15:19 | Reagovat

Další báječná povídka:) Lucius je prostě sexoš :D A jsem na tom podobně jako Danger, neuplynul den, kdy bych nepřečetla alespoň jednu kapitolu z nějaké povídky :) Taky to znamená že nemusím chodit do knihovny a přesto čtu! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.