- Dnes na mě celkem ošklivě vyjel jeden ze spolužáků. Je fakt, že jsem ho vyprovokovala svými (hloupými?) ironickými připomínkami, ale stejně mě to mrzí ještě teď. Mohl se ke mně chovat... lépe.
- Čím dál víc lidí mi říká, že mluvím jako jejich matka. Milé...
- Prý jsem arogantní.
- Prý je se mnou k nevydržení.
- Prý bych si měla dávat pozor na to, co vypustím z pusy. S tím souhlasím.
- Jsem smutná, raněná, zklamaná a rozladěná. Opět se mi potvrdilo, jak málo musí člověk udělat, aby mi ublížil :-(
Zmatená
26. listopadu 2008 v 17:34 | Bez hlavy a patyKomentáře
Takhle na tom jsem posledních pár let :-) nic si z toho nedělej :-)
Nevím, jak ty, ale já nesnesitelná jsem.Jako o své matce o mě ještě nikdo nemluvil, ale chvílemi...dokážu být milá a kamarádská, ale taky pěkná svině. Možná proto, že mi kdysi ublížili, a nechci to opakovat...
ale držím palce, ať je to lepší...měj se famfárově=))
Eliotě: Nemyslím. Ale ano, v pořádku to snad bude. Díky za podporu :)
Vaškovi: Takhle zle snad ne ;-) U mě je to nárazové. Jendou nahoře, jednou dole. Jako grafy funkcí v matematice ;-))
Lence: Já snad svině nejsem. Jen bývám jedovatá a sarkastická, což hodně lidí nesnese. A děkuji :)
Lištička:Ta jedovatost je lepší případ. Ale, naštěstí, mám ve zvyku většinu času mlčet, čučet do podlahy, a kdesi v dáli poletovat, takže...ale, občas se prostě přestanu ovládat...a začnu ječet a mávat rukama. Ale hysterka nejsem...možná příležitostná, když hovořím s rodiči. Jinak snad ne...=))
Teřba ostatní měli jen plbou náladu, když ti to řekli. Všechno bude v pořádku, vuidíš. :)