Zhodnocení zájezdu do Anglie

28. června 2008 v 17:24 |  Přihodilo se mi
Konečně se mi podařilo dát dohromady všechny fotky. Vybrala jsem jich jen pár pro ilustraci, aby mé vypravování nebylo tak holé :)

Neděle 15. 6. - Ve dvanáct nula nula jsme se my, účastníci zájezdu, srotili před budovou gymnázia. Počkali jsme, až přijede autobus, ve kterém již seděli žáci střední podnikatelské školy v Mladé Boleslavi, s nimiž jsme zájezd do Anglie absolvovali, naložili kufry a ve 12:30 se vydali vstříc novým dobrodružstvím ;-)

Pondělí 16. 6. - Ve tři hodiny ráno jsme přejeli francouzské hranice a v přístavu Calais si počkali na trajekt, který nás převezl přes kanál La Manche. Pluli jsme nejužším místem tohoto průlivu, který měří 34 km. Cesta nám trvala přibližně hodinu. V šest hodin ráno jsme se vylodili v anglickém přístavu Dover. Právě svítalo, a tak nás Británie přivítala v celé své kráse.

Příjezd do Doveru
Pláž v Doveru
Ještě týž den jsme podnikli výlet do centra Londýna. Lodí jsme přepluli Temži a dostali se k Toweru. Byla jsem znechucena množstvím nových moderních budov, které tu vedle historického hradu Tower, mostu Tower Bridge a doků Sv. Kateřiny od roku 2001, kdy jsem v Londýně byla s rodiči, vyrostly.
Tower Bridge
Tower, za nímž můžete vidět nové moderní budovy. Je to hrůza :-(
Doky Sv. Kateřiny
Veverku-bufeťačku se podařilo zachytit Magdě :-D
Odpoledne jsme vyrazili do National Maritime museum a na Greenwich, kde jsme se vyfotografovali na nultém poledníku a poté zamířili k autobusu, který nás odvezl k rodinám, u nichž jsme měli celý pobyt bydlet.
Jednou nohou na východě, druhou na západě :-)
Já jsem bydlela se svými spolužačkami Milenou a Martinou, které vděčíte za některé ze zveřejněných fotek. Naši rodinu tvořila zhruba padesátiletá paní s dvacetiletou dcerou Heili, patnáct let starou fenkou Lucy a úžasně chlupatým kocourkem Thomasem. Na zdi měla ještě fotku devětadvacetiletého syna, po manželovi ani stopy.

Thomas
Lucy
K večeři jsme dostaly těstoviny. Musím paní domu pochválit - vařila moc dobře. Sice to byly jen takové polotovary, které stačilo strčit do mikrovlnky a ohřát, ale bylo vidět, že se snaží. V úterý jsme večeřely kuře s bramborem a fazolovou omáčkou a ve středu hamburger a ochucenou rýži. I tato jídla byla bezvadná.

Musím říct, že jestli jsme si myslely, že si s námi budou v rodině bůhvíjak povídat, byly jsme dost naivní. První den jsme byly utahané po dlouhé cestě, tak jsme šly spát brzy a ony beztak seděly u televize, druhý den k nim přišla návštěva, třetí den se "pro změnu" dívaly na televizi a pak už jsme jely domů.

Miniaturní prostory mě docela zaskočily. Když jsem byla v Anglii s rodiči, naše hostitelská rodina museli být zřejmě pěkní snobové, když si to zpětně uvědomuji. Neměli sice nějak extra veliké prostory, ale proti tomu, co nás čekalo letos, byl jejich dům učiněná vila.

Spala jsem na zemi. Ne snad proto, že bych nedostala přidělenou postel. Zbylo na mě šíleně nepohodlné skládací jednolůžko, jehož konstrukci tvořily dráty, které se při každém pohybu posunuly, prohnuly a jako bonus ještě nepříjemně zavrzaly. Zkrátka se na tom spát nedalo. Navíc se celá postel nebezpečně prohýbala, takže jsem poslechla zdravý rozum a raději provizorní lůžko složila, vyndala si z něj žíněnku a spala na zemi.

Dalším zážitkem bylo sprchování. Což o to, že v Anglii mají jeden kohoutek na teplou a jeden na studenou vodu. To není nic zvláštního. Co však bylo horší: v Anglii mají šíleně malý tlak vody. Díky tomu teče jen malý proud - takový zanedbatelný pramínek - a když si jím chcete umýt hlavu, je to spíše zkouška trpělivosti než rutinní hygiena. Navíc jsem se teprve poslední den naučila štelovat vodu. Do té doby jsem se buď sprchovala ledovou anebo jsem se opařila :P

Úterý 17. 6. - Ráno jsme vstaly, dostavily se na snídani, ke které jsme dostaly cornflakes s mlékem (to jsme ostatně dostávaly každý den) a v osm hodin dorazily na místo, kde jsme měly sraz z ostatními. Poté jsme vyrazili do muzea voskových figurín. Byl to úžasný zážitek, to vám povím :-) Vyfotila jsem se mimo jiné s Albertem Einsteinem, princem Harrym, princem Williamem, Shrekem, Johnny Deppem, Colinem Farrelem a dalšími zajímavými osobnostmi.

Hned jsem si připadala o něco inteligentněji ;-)
Oba princové jsou tak strašlivě vysocí... Byla jsem jim sotva po ramena a připadala jsem si vedle obou se svými sto sedmdesáti centimetry neskutečně maličká :)
Shrek, Perníček a já
Byla jsem o fous vyšší než Johnny! On je tak roztomile malinký... :-)
Colin nebyl na blond, což mě trochu zklamalo :P
Georgeovi jsem viděla do karet :-D
Tohle nevím, kdo byl, ale měla jsem možnost vyfotit se s ním v kloboučku, tak jsem nezaváhala :-D
V tento den jsme také navštívili charitativní obchod, prošli se po Bakery street a omrkli alespoň zvenku muzeum Sherlocka Holmese, odpočinuli si v Regens Parku, svezli se metrem, navštívili Natural history muzeum a podívali se na Albert Hall a blízký památník.

Piknik v Regens Parku
Albert Hall
Památník
Středa 18. 6. - Ve středu jsme vyrazili do Canterbury. Cesta tam trvala skoro tři hodiny a byla příšerná. Z nádherné katedrály v tomto městečku jsem mnoho neměla, jelikož mi bylo šíleně špatně. Teprve, když se mi zvedl žaludek a já se pozvracela, se mi udělalo líp. Pak mě zachránila Verča, spolužačka z 1.C, která je autorkou několika uvedených snímků. Měla s sebou totiž pohankové chlebíčky, které můj podrážděný žaludek zvládl strávit a mě už potom bylo dobře. Další, komu jsem vděčná, je paní profesorka, která mi věnovala banán. Tímto oběma děkuji :)
Po návštěvě katedrály jsme vyrazili na nákupy a po nich znovu nasedli do autobusu a vypravili se do hradu Leeds. Mimo expozice jsme si také prošli bludiště, které se nacházalo v zahradách. Nejvíce nás však stejně kromě báječné výzdoby z růží zaujala dětská atrakce - dřevěný hrad XD
Celý hrad byl vyzdoben růžemi mnoha barev a druhů.
Bludiště, ze kterého jsem byla po několika minutách úplně zoufalá. Nakonec jsem se pověsila na nějaké kluky, kteří mi pomohli se z něj vymotat. No jo, já a můj orientační smysl ;-)
"Domů" jsme dorazili kolem sedmé hodiny.

Čtvrtek 19. 6. - Ve čtvrtek ráno jsme se rozloučili s rodinami, naložili do autobusu svá zavazadla a vydali se na dlouhou cestu domů.
Zastavili jsme se na velké londýnské atrakci London Eye. Kdo byl v Prátru na ruském kole, mohu ho ujistit, že je to hodně podobné. London Eye postavila v roce 1999 společnost British Airwaves (těmito aerolinkami jsme do Anglie v roce 2001 letěli).
Pohled z London Eye na budovu parlamentu, v jejíž věži se nachází slavný zvon Big Ben
Naše další kroky vedly kolem Westminsterského opatství k Buckinghamskému paláci, kde jsme se podívali na střídání stráží. Potom jsme zamířili na Trafalgar square, kde na nás z vysokého sloupu shlížel admirál Nelson, jež vyhrál nad Napoleonem v bitvě u Trafalgaru.

Westminsterské opatství
Buckinghamský palác
Trafalgarské náměstí
Čtvrtí Soho, která je známá tím, že se v ní nachází hojný počet hospod, putyk a vykřičených domů, jsme se dostali na Oxford street, kde jsme měli opět rozchod na nakupování.

Čínská čtvrť
Po nákupech jsme navštívili Cavent Gardens a poté lodí přepluli na Greenwich, kde už na nás čekal autobus. Za třicet pět korun jsme si u řidičů mohli koupit porci párků (vydřiduši!).

Pohled na Temži
Cestou zpět už jsme nepluli trajektem, nýbrž jsme s celým autobusem najeli do vlaku a během dvaceti minut překonali La Manchský průliv. Pro mě to bylo o moc nepříjemnější než cesta trajektem. Především proto, že jsme jeli 45 metrů pod mořem a změnou tlaku mi bolestivě zaléhaly uši :-(

Nájezd do vlaku
Pátek 20. 6. - Celý pátek jsme putovali přes Belgii a Německo zpět domů. Po týdnu, kdy nám pouštěli v autobuse všelijaké filmy, jen ne Gympl, o který jsme stáli, se nechali profesoři ukecat, že to zase tak nepřístupný film není a pustili nám ho. V čas oběda jsme už byli znovu před gymnáziem, kde si nás vyzvedli rodiče a tím skončilo naše putování (nebo výlet, chcete-li) do královské Anglie :)

Perličky paní průvodkyně:

"Tyto telefonní budky se již zrušují..." - Ano, sloveso "zrušovat se" je velmi běžná zvratná forma XD
"A oni jí chtěli sťat hlavu. *chvíle ticha* Totiž... stít." - Ehm... Mám pocit, že sloveso, které hledala, bylo setnout XD
"Toto muzeo je obzvlášť zajímavé." - Muzeo bez muzea jako město bez města XD

Nejlepší situace celého zájezdu:

Čtvrtek večer, cesta domů, 23:40. Průvodkyně nám právě oznámila, že máme spát a že nám Gympl pustí až zítra.
Reakce jednoho z účastníků zájezdu: "Super, to je za dvacet minut!" XDD

Závěrem bych ještě chtěla poděkovat Martině, Magdě a Verče. Jsou totiž autorkami přiložených snímků.
 


Komentáře

1 Andrea Andrea | Web | 28. června 2008 v 17:52 | Reagovat

Pěkný :-)

2 Eliota Eliota | Web | 28. června 2008 v 18:49 | Reagovat

Tý jo, tam muselo být pěkně. :) Závidím, do Anglie se chci taky nědky podívat. :)

A jak jsi tam psala o Trafalgaru... tak jsem si říkala, že jsem to už někde slyšela... a pak mi došlo, že jsme se o tom učili :D

3 Lištička Lištička | Web | 28. června 2008 v 19:19 | Reagovat

Ano, bylo tam nádherně. Jak jsem již psala, miluji Velkou Británii :-) Navíc jsme měli celý týden krásně, jak můžete vidět z fotek. Naproti tamějším podmínkám nám ani jednou pořádně nezapršelo! To se nám před sedmi lety, kdy jsem tam byla s rodiči, nepoštěstilo.

4 KiVi KiVi | Web | 28. června 2008 v 19:45 | Reagovat

závidim :)

5 Alexisss Alexisss | Web | 30. června 2008 v 13:55 | Reagovat

S tím trajektem jste měli štěstí, východ slunce je krásný. Když jsme jeli v dubnu tak jsme byli na trajektu už ve tři hodiny ráno a všude jenom tma. Navíc to houpání:D Jinak muzeu voskových figurín tiše závidím

6 Lištička Lištička | Web | 30. června 2008 v 14:01 | Reagovat

Já tedy nevím, ale žádné houpání jsem nezaznamenala. Mnohem víc mi vadil zpáteční vlak - to houpalo několikanásobně víc.

Muzeum voskových figurín rozhodně doporučuji :-) Je to zážitek.

7 soni soni | Web | 28. září 2008 v 11:55 | Reagovat

Moc ti závidím...do Anglie bych jela hned...mimochodem,moc pěkný fotky

8 sasuke-kun sasuke-kun | 12. března 2010 v 21:26 | Reagovat

:-) v anglii jsem byla - je to mimochodem moje nejoblíbenější země :-) - a je moc pěkná ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.