Pohár přetekl

17. května 2008 v 13:30
Určitě znáte jedno moudro, které říká: Každý pohár trpělivosti jednou přeteče. Pokud ne, možná je vám bližší přísloví Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Obojí znamená v podstatě to samé. A právě od prvního citátu je odvozen název téhle povídky.
Je to dost podobné téma jako V zajetí vášně. Vlastně jde o totéž, jen je to napsané trochu jinak a z pohledu Narcissy. V kostce: Cisse dojde trpělivost. Pochopí, že Lucius ji nikdy podvádět nepřestane. A tak se zařídí podle vlastního uvážení :)
V textu se občas objevují Narcissiny myšlenky, kterými v duchu promlouvá k ostatním. Díky tomu může text působit nelogicky a rozhozeně. Ale snad se v tom vyznáte.
A poslední věc: Neodolala jsem a vkládám dva obrázky Narcissy. Představuji si ji přesně takhle - vypadá, jako by neuměla do pěti počítat, ale i ona umí být pěkně razantní, když na to přijde. Tedy alespoň podle mě :-)

Rukama si uhladím přiléhavou látku šatů a hodím pohledem do zrcadla na stěně. Skvělé. Vypadám přesně tak, jak potřebuji - křehce a zranitelně. A jsem krásná. Lucius moji krásu nikdy nedocenil.
Sestřička si myslí, bůhví, jak není chytrá a mazaná. Myslí, že jsem jen naivní husa. Že jsem dávno nepřišla na to, že spí s mým manželem. Jenže se šeredně plete. I já umím být mrcha. Jen to nedávám tak okatě najevo jako ona.
Rudou rtěnkou si nalíčím rty a vrhnu do zrcadla utrápený pohled. Jo! Vypadám jako andílek. Přišel čas na pomstu, drahá sestřičko. Nejen ty se dokážeš chovat jako děvka.
Ještě zkontroluji, jestli malý Draco spinká a když se ujistím, že klidně oddechuje, s prásknutím se přemístím. Draco je vlastně to jediné, co mi vztah s Luciusem dal. Jinak jsem vždycky dávala spíš já. Své tělo...
Těžkým klepadlem párkrát udeřím do masivních dveří. Otevřít mi přijde Rodolfus osobně.
"Cisso?"
"Ahoj." Usměji se na něj. "Vy nemáte skřítky?"
"Ach, ovšemže máme. Myslel jsem, že je to Bella." Podrbe se rozpačitě ve vlasech.
"Není doma?" zajímám se navenek překvapeně. Je mi samozřejmě jasné, že je mimo dům, protože jinak bych svůj plán realizovat nemohla.
"Potřebovala si něco zařídit."
Ach ano, Lucius si vlastně také potřeboval něco zařídit...
"Poslední dobou nějak často, nemyslíš?" rýpnu si.
Šlehne po mně ostrým pohledem. Okamžitě se zatvářím pokorně. "Smím dál?"
"Pojď." Otevře mi dveře, abych mohla projít.
Spokojeně se usměji. Ale tak, aby mě neviděl.
"Proč jsi tady, Cisso?" udeří na mě a pátravě si mě prohlédne.
Vyzývavě jeho pohled opětuji. Trochu ho to vyvede z míry.
Jojo, vždycky sis myslel, že jsem jen Bellina hloupá sestřička. Zbabělá a poslušná ženuška. Jenže ani ty, Bellatrix a dokonce ani Lucius nemáte ponětí, že i já umím být krutá. Tak jako vy! Bývala jsem Blacková. Trochu té hrdé krve ve mně přece jen je.
Odvrátí pohled první.
"Vlastně jsem přišla za tebou." oznámím mu vážně.
Zatváří se zmateně. "Za mnou?"
"Ano, Rodolfusi. Za tebou." Neodpustím si tón, jakým mluvím na syna. Rodolfus to postřehne a slabě se zamračí.
"Tak mluv, já tě poslouchám." vyzve mě mírně podrážděně.
"Raději se na to posadíme." rozhodnu. S pokrčením ramen mě následuje.
Pohodlně se usadí do křesla naproti mně a pohledem mě vyzve, abych začala.
A já se pustím do svého představení.
"Rodolfusi, Lucius mě podvádí." Udělám dramatickou pomlku. Smutný pohled mi jde bravurně, chudáček Rodolfus se tváří notně nesvůj.
"Doufala jsem, že toho sám nechá, ale..." Dám se do pláče. Jsem si jistá, že nepozná mé předstírání. Jsem dobrá herečka.
Nemýlím se. Přisedne si ke mně, nabídne mi skleničku nějakého alkoholu a začne mě konejšit. "Ciss, to je mi moc líto."
"Mně taky." hlesnu. Vzlyknu a obejmu ho. Nejprve strne, ale pak mě váhavě sevře v náručí. Jde to líp, než jsem si myslela...
"Neplakej." Pohladí mě po vlasech.
Krucinál, tohle by Lucius nikdy neudělal! A sestra raději spí s ním... Děvka!
Nyní už pláč ani předstírat nemusím. Všechna ta bolest musí ven. Proč jsem si musela vzít právě Luciuse?!
Rodolfus si se mnou neví rady. Rozpačitě mě hladí po zádech, když mu smáčím košili svými slzami. Tisknu se k němu a najednou zapomínám na to, že je to vlastně stejný špinavec a vrah jako můj povedený manžílek.
Něžně mi zastrčí za ucho pramen vlasů, který se mi uvolnil ze složitého účesu. "Musíš se s tím smířit, Cisso. Lucius toho nenechá, to mi věř."
To vím taky, drahoušku. Proto jsem tady...
Vrhnu na něj utrápený pohled. "Já se snažím. Jenže je těžké přiznat si, že nikoho nepřitahuji..."
Zaskočeně mě přejede hodnotícím pohledem. Umím si představit jeho nerozhodnost, co mi má vlastně říct. Přiznat, že jsem neskutečně krásná a přitažlivá žena, čímž mi vlastně nahraje anebo taktně mlčet? Rozhodne se pro to druhé, zbabělec.
Nevadí, já mám ještě v rukávu pár triků...
Zachvěji si tak, abych si byla jistá, že si toho všimne.
"Je ti zima?"
"Trochu." špitnu.
Vstane a podá mi svůj plášť. Potom se posadí zpět do křesla proti mně. Sakra!
Nedám svou rozladěnost najevo a nasměruji svůj pohled ven z okna. Zdánlivě nepřítomně hledím do tmy, ale přitom po očku pozoruji Rodolfuse.
Hledám záminku pod kterou bych se k němu mohla přiblížit. Jako na potvoru nenacházím nic vhodného. Na okamžik se tedy odchýlím od plánu a přejdu k němu. Zvedne oči a beze slova sleduje, jak si sedám na opěradlo křesla. Není třeba nic říkat.
Hledíme si do očí. Ty jeho jsou tmavé, orámované hustými černými řasami. Líbí se mi jeho mírně zmatený výraz. Líbí se mi celý...
Vrhnu se na něj a vášnivě ho políbím na rty. Nebrání se. Cítím však, že vyhráno ještě nemám. Chvíli se líbáme a on potom polibek přeruší. "Ciss, tohle nemůžu."
No ne! On je snad Belle věrný! Pocítím osten závisti. Vím, že kdyby byl v téhle situaci můj manžel, nezaváhá ani na okamžik.
Rádoby smířeně přikývnu na důkaz toho, že má pravdu. Když se zvedá, promluvím. "Lucius mě podvádí s Bellou."
Rodolfus zkamení. "Lžeš!" štěkne na mě.
S výrazem opuštěného štěněte zavrtím hlavou. "Bohužel je to pravda."
Sestřin manžel předvede perfektní záchvat hněvu. Vida, tohle mají s Luciusem společné...
Když roztříští několik lahví drahého alkoholu, ztěžka dosedne vedle mě na pohovku. Přitulím se k němu. Nebrání se.
"Ta čubka..."
Chvíli ho nechám, aby si v hlavě všechno srovnal. Nechce se mi věřit, že ho tahle varianta vůbec nenapadla. I když... Je to jen muž.
"Vím, že je to těžké." projevím mu svou účast. Kysele se ušklíbne.
Jo, hochu, ono je něco jiného utěšovat ostatní, když ty jsi zdánlivě v pohodě a něco jiného, když ty sám máš tu zkušenost. A pro tebe musí být obzvlášť ponižující, když ti moje drahá sestřička nasadila parohy zrovna s Luciusem, že?
"Ona ti za to nestojí, Rodolfusi. Můžeš mít spousty jiných, hezčích než ona." promluvím na něj konejšivě. Natočím se při tom tak, aby měl co nejlepší výhled do mého výstřihu.
Jeho prázdný výraz se náhle změní v zamyšlený. Zřejmě zvažuje pro a proti. Hodí po mně zkoumavý pohled, ale zatvářím se nanejvýš nevinně, tudíž mou lest neprohlédne.
Ach, jak jsi jen naivní, Rodolfusi.
Přitáhne mě k sobě blíž. "Třeba tebe?"
Zmateně zatěkám očima po pokoji - to proto, abych si nepokazila image hodné ženušky, ale potom se na něj vyzývavě zahledím. "Třeba." přikývnu s přivřenýma očima.
Dál už neváhá.
Je to výzva, že? Já, manželka Luciuse, s kterým tě Bellatrix podvádí. Tak povolná, tak krásná. Na dosah ruky. Bylo by bláznovství tuhle nabídku odmítnout. A ty nejsi blázen...
S hlasitým žuchnutím dopadneme na manželské dvojlůžko. S úsměvem mu prohrábnu tmavé vlasy. Oč přitažlivější se mi jeví nežli Lucius... Vždycky se mi víc líbili tmavovlasí muži. Zákon schválnosti, že jsem se musela vdát za modrookého blonďáka.
Brzy se přestanu takovými malichernostmi zabývat. V tuto chvíli existuje jen Rodolfus a já.
Doslova vrním blahem, když mi dlaněmi přejíždí po ňadrech. Později je přesune na břicho a ještě níž. Oplácím mu to horkými polibky. Na víc se mezi slastnými vzdechy nezmůžu. Neskonalá rozkoš zaplaví celé moje tělo a já v orgasmu křičím Rudolfovo jméno.
Sotva se mi zrychlený dech trochu uklidní, začnu se věnovat Rodolfovu klínu. Orální sex je jedna z věcí, ve které mám díky Luciovi praxi.
Sestřinu manželovi se mé laskání moc líbí. Dýchá přerývaně a prsty zarývá do prostěradla. Celou ložnicí se rozezní moje jméno. Sperma spolknu. Jsem zvyklá to dělat.
Potom konečně dojde na sex. Oba jsme vzrušení a nedočkaví. Sténám v rytmu Rodolfových doteků a cítím, jak se blížím k vyvrcholení.
"Ano! Ach! Ach, ano! Áách..."
Vidíš, sestřičko? Teď jsem to já, koho tvůj manžel ojíždí! A ty? Nevíš nic. Žiješ v blaženém pocitu nevědomosti, že je všechno v pořádku. A tak to taky zůstane.
Myslíš, že jen ty umíš být mrcha, že jen ty jsi nevěrná. Jak sebestředná jsi! Jak povrchní a do sebe zahleděná! Dobře ti tak, Bello. Dobře ti tak...
Nedostaví se žádný pocit provinění, žádné výčitky.
Lehnu si proti Rodolfovi a propletu své prsty s jeho. Nyní mě k němu poutá zvláštní náklonnost, pro níž je těžké hledat slova. Vím, že tímhle náš milenecký vztah teprve začíná.
Milujeme se ještě několikrát. Dravě, vášnivě i něžně.
Teprve k ránu opouštím sestřin dům, ve kterém jsem zažila nejdelší noc svého života. Nechce se mi, ale vím, že musím odejít. Riskovat setkání s Bellatrix není věc, po které bych toužila.
"Kdy se zase uvidíme?" Doráží na mě můj milenec.
Pousměji se. Je lepší, než jsem si myslela. A to nejen v posteli.
"Brzy, drahý." ujistím ho a na rozloučenou krátce políbím. Rodolfus mě vyprovodí pohledem, který jasně říká: Budu se na tebe těšit.
V hale Malfoy Manor se srazím se svým manželem. Lucius je notně překvapený. "Ty jsi někde byla?" zajímá ho. Ze žárlivého podtónu jeho hlasu mám škodolibou radost.
"Potřebovala jsem si něco zařídit."
Moje odpověď ho neuspokojí, vrhne na mě podezíravý pohled. Já však nasadím svůj andílkovský kukuč naivní ženušky, a to ho uklidní.
Ach miláčku, kdybys jen tušil...
 


Komentáře

1 Denisa Denisa | 17. května 2008 v 13:39 | Reagovat

suprový Narcisu mám ráda hlavně ztohohle důvodu že ji považujou za vzornou ženušku a přitom je možnost že není tak hodňočká

2 KiVi KiVi | Web | 17. května 2008 v 15:10 | Reagovat

tohle je hustý! má dost výhodu že vypadá tak nevinně ;) mno ale Lucík...fuj takhel spát s Belou...buééé mno nic xD ale Cise fandim ;)

3 Meg Meg | Web | 17. května 2008 v 15:14 | Reagovat

teda moc hezký, myslím že tyhle jednorázovky ti dost jdou, trochu mě to připomíná pokračování V zajetí vášně, Narcisa se prostě nezdá=D

4 Jenny Jenny | Web | 17. května 2008 v 15:32 | Reagovat

Ty j....to bylo hustý! Tahle povídka se ti maximálně vyvedla...líbilo se mi, že si tady Ciss nepopsala jako zdrcenou ženu...fakt bomba!

5 Alviana Alviana | Web | 17. května 2008 v 16:27 | Reagovat

Já nemám slov...

To jak jsi tam popisovala co si myslí... no paráda!

Napadla mě stejná otázka jako Meg, že je to vlastně takové volné pokračování V zajetí vášně. Takže, je?

Musím říct, že mi tu byl Rodolphus hodně sympatický. A Narcissa vážně dokázala, že není hloupá ovečka, co slepě poslouchá. Vážně super!!! Chválí stotisíckrát, Lišti:))

6 Merisa Merisa | Web | 17. května 2008 v 18:27 | Reagovat

Mám Narcissu hodně ráda a tohle k ní sedí :)) Je to super složitá postava i když na první pohled vypadá naivně a hloupě :) Moc se ti to povedlo ;)

7 Lištička Lištička | Web | 17. května 2008 v 18:41 | Reagovat

Díky moc za milé komentáře :-) V podstatě jsem to nepsala jako volné pokračování V zajetí vášně, ale určitě se to tak brát dá. Cissa je moc fajn osůbka. Dá se popsat různě :) Buď jako troska, potažmo alkoholička (V zajetí vášně) anebo jako žena, která dokáže dostat to, co chce a využít všech svých předností. A to je právě tento případ :)

8 moja moja | 17. května 2008 v 19:19 | Reagovat

ty jo... tochce pokráčko :-)))

9 Lištička Lištička | Web | 17. května 2008 v 19:31 | Reagovat

moje: Nene, tohle je povídka na jedno brdo. Co vy s těmi pokračováními pořád máte? :-D

10 Eliška Eliška | Web | 17. května 2008 v 20:34 | Reagovat

Je to božské =D Už dlouho jsem se tak nepobavila =D Narcissa se nezdá =D Hezky to Belle natřela =D

Ale tentokrát s tebnou souhlasím a myslím si že bez pokračování to bude hezčí ;)

11 Catherrina Catherrina | Web | 17. května 2008 v 22:05 | Reagovat

Tak to se mi vážně líbí!:))) Všichni si myslí, jak je Cissa naivní a ono to tak přitom vůbec není. Moc se mi to líbilo!:)))

12 Lily V Lily V | Web | 18. května 2008 v 14:45 | Reagovat

Hej, wow, pooutavě napsaný,  takže se budu těšit na další díl, dokonce jsem se kvůli tomu odpoutala od přepisovaní kapče :) Luxus :)

13 Lištička Lištička | Web | 18. května 2008 v 14:59 | Reagovat

Drahoušci, ještě jednou díky všem za komentáře :-) Ale ani ty mě nedonutí napsat pokračování. Ne, takovou chybu neudělám, ani kdybyste se na uši postavili XD Jen bych to zkazila, věřte mi.

14 San San | Web | 18. května 2008 v 19:45 | Reagovat

Je to fajn, pobavilo mne to :). A souhlasím, pokračování nepiš ;).

Heh, ale chtělo by to popsat ten  sex detailněji... XP Anebo radši ne XDD. Já jsem v poslední době nějaká hrozně úchylná XDDD. To je tím zkouškovým XDDD.

15 Lištička Lištička | Web | 18. května 2008 v 19:59 | Reagovat

San: To jsem ráda. A taky mám radost, že sdílíš můj názor ohledně pokračování :)

Néé, detailní popis sexu já nezvládám XD Na to jsi spíš ty :-))

16 San San | Web | 19. května 2008 v 9:47 | Reagovat

MG> No já už vůbec ne... já se u psaní těchto scén vždycky hodně červenám... XD Ach jo, proč mi nikdo nevěří, že jsem cudnost sama? :))

A pokračování... já celkově nejsem příznivcem žádného pokračování... nejen u filmů, ale i povídek... Heh, to je ironie... vždyť to sama píšu... XDD Ale nerada! XDDD

17 Lištička Lištička | Web | 19. května 2008 v 12:19 | Reagovat

San: Mě zase děsně štve, když zrovna ve chvíli, kdy píšu postelovou scénu, přijde brácha (v lepším případě), máma nebo táta a začnou mi nakukovat přes rameno XD To vždycky honem rychle zavírám Office do lišty a tvářím se, že mám nejvíc napilno studovat svou tapetu na ploše XDD

No jistě, ty to vlastně děláš kvůli nám - čtenářům, že? My tě k tomu nutíme a ty jsi jen oběť ;-)

18 Arlis Arlis | Web | 19. května 2008 v 13:48 | Reagovat

hezký....:-p

19 Slovensko Slovensko | E-mail | 10. června 2008 v 13:54 | Reagovat

wow Narcissa je fakt vyborna :D chudacik Lucius je to len magor :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.