No fear

16. dubna 2008 v 17:15
Kratičká povídka. Napsala jsem ji při písničce No fear od skupiny The Rasmus. Odtud ten název :)


Beze strachu mu pohlédneš do krásných, krutých očí. Nemáš co ztratit. Víš, že tě zabije. Moc dobře to víš... Prý nejsi hodna žít. Nemáš čistou krev.

Měříte se pohledy a ty v těch jeho čteš pohrdání a odpor vůči tobě. Cítíš k tomu muži nenávist. Nenávidíš ho za to, že ti zabil rodinu, za jeho skutky, které vykonal.

Je ledově klidný. Ty ovšem taky.

"Nebojíš se?" zajímá ho.

"Tebe?" odpovíš mu posměšně otázkou.

Kletba, která se nepromíjí, tě srazí k zemi. Šílená bolest ti prostoupí celé tělo a ty navzdory své vůli musíš křičet. Nyní už víš, jak trpěli ti, které zabil. Ta odporná zrůda!

Pobaveně sleduje, jak se trápíš. Poté skloní hůlku.

"Stále ještě nemáš strach?"

"Ne."

V modrých očích se mu zlostně zableskne. "To je chyba."

Vycítíš z jeho hlasu výhrůžný podtón, který tě varuje. Ty však nemáš důvod mu ustupovat a poníženě prosit, aby tě nechal naživu. Nezáleží ti na tvém životě. Tvá rodina, přátelé... Všichni jsou mrtví. A Sirius? Nikdy tě nemiloval.

"Snad tvoje, ne? To ty mě nedokážeš přinutit, abych se bála," odsekneš drze.

Za tvou opovážlivost tě vzápětí podaruje dalším přívalem bolesti. Jedině tvůj zoufalý křik mu vykouzlí na tváři odporně krutý úsměv. Hnusí se ti.

Černovlasý muž stojící za ním tě tiše pozoruje. Někoho ti připomíná... Nemůžeš si vzpomenout, kde už jsi ho viděla.

"Jak se ti líbí Cruciatus?" zajímá se Lucius.

Počastuješ ho pohrdlivým pohledem. "Nenechám se od tebe srazit na kolena. I kdyby ses postavil na hlavu, já se smrti nebojím."

A zase ty odporné bolestivé křeče. Prosíš, aby přestal. Nereaguje.

Před očima ti proběhne celý tvůj dosavadní život. Tvé dětství, první jízda do Bradavic, zařazování v prvním ročníku, školní tresty i odpoledne strávená s přáteli. První polibek i bolestný rozchod se Siriem. Nekonečně dlouhých osmnáct let se nyní smrskne do pouhých pár sekund.

Konečně tě přestane mučit. Vysíleně ležíš na zemi, nedokážeš se ani pohnout.

"Skonči to, Regulusi." kývne Lucius na toho černovlasého a ty náhle víš, odkud ho znáš.

"Myslíš, že na mě ty tvoje laciné triky zaberou?" šklebíš se na Siriuse. Je ti čerstvých šestnáct a ještě netušíš, jak je život krutý.

"O tom nepochybuji."

"Jsi neskutečně domýšlivý," ujistíš ho pobaveně.

Pouze se zasměje. A potom mu úsměv zmrzne na rtech.

"Co se děje?" Divíš se jeho náhle změně nálad.

"To je můj bratr."

Pohledem vyhledáš pohledného černovlasého kluka. Stojí v hloučku Malfoyových nejvěrnějších a zaujatě sleduje, jak jeho sestřenice Bellatrix týrá malého druháka.

"Zmijozel?" všimneš si jeho uniformy.

"Jo." odfrkne. "Všichni Blackové odjakživa patřili do Zmijozelu. Jsem černá ovce rodiny."

Má stejné rysy jako Sirius, byť jsou jeho oči o dost tmavší než ty Siriovy. A není tak hezký jako jeho starší bratr, napadne tě.

Pomalu dojde až k tobě. Netváří se zdaleka tak ledově jako Lucius. Máš pocit, že váhá. Jako by si nebyl jist, jestli to má udělat.

"Tak dělej! Nemáme na to celý den!" pobídne ho netrpělivě Malfoy.

Black mladší poslechne. Smířeně na tebe namíří hůlku. Ve skoro černých očích mu čteš prosbu o odpuštění.

Nechápeš. Snad mu tě není líto?!

Zelený paprsek ti nedovolí, abys o tom přemýšlela.

Už nikdy se nedozvíš, jak těžce litoval, že se přidal na temnou stranu. Neměl dost vůle se vzepřít tak jako Sirius. Měl strach...
Takhle si představuji Reguluse - Siriova mladšího bratříčka :)

Poznámka mimo soutěž: Regula pojmenovala paní Rowling zřejmě podle stejnojmenného římského vojevůdce zajatého Kartagiňany, o němž se vypráví, že přes hrozné mučení nezradil svou vlast a čest.
 


Komentáře

1 Catherrina Catherrina | Web | 16. dubna 2008 v 18:45 | Reagovat

Krásná povídka! Moc hezky procítěná a propracovaná - zkrátka se mi moooc líbí!:)))

2 Jenny Jenny | Web | 16. dubna 2008 v 19:06 | Reagovat

WOW WOW WOW nádhera!! Perfektní jednorázovka...Liští, smekám...Myslím, že si v této jednorázovce skvěle vystihla Regulusův charakter...Jo a tvoje představa Rega se mi zamlouvá=D Helee...a co takhle ještě tu druhou půlk kapi...hmmm?=)

3 Lištička Lištička | Web | 16. dubna 2008 v 19:13 | Reagovat

Děkuju, holky :) Reguluse mám moc ráda. Možná o něm někdy napíšu i něco na pokračování...

Jenny: No to doufám, že se ti zamlouvá XD Na druhé půlce už se pracuje, neměj strach. V pátek odpoledne ji tu najdeš. Ale dřív to skutečně nezvládnu :(

4 Eliška Eliška | Web | 16. dubna 2008 v 20:18 | Reagovat

Jé, superní =´o(

5 KiVi KiVi | Web | 16. dubna 2008 v 22:10 | Reagovat

téda hustý :))) Regulusek mi je v některejch povídkách sympatickej :) jako tady :)

6 San San | Web | 17. dubna 2008 v 20:07 | Reagovat

Já nevím proč, ale ta druhá osoba v povídkách mi moc nesedí... :/ Ale je to zajímavé, to ano :).

7 Lištička Lištička | Web | 18. dubna 2008 v 16:54 | Reagovat

San: Taky mi to dřív vadilo. Ale postupem času jsem tomu přišla na chuť :)

8 San San | Web | 18. dubna 2008 v 19:09 | Reagovat

MysticalGirl> Já ani nevím, proč mi to tolik vadí :). Povídky psané třetí osobou mi nevadí, ale nevyhledávám je, protože to je prostě vyprávění, s tím se mi těžko ztotožňuje, zatímco u povídek psaných první osobou v tom není problém. Ovšem u "du-formy" mám pocit, jako by ze mě dělal autor blbce XD. Nemyslím to nijak zle, ale v podstatě ti vlastně autor říká, jak se máš cítit, na co myslet, co jsi prožil... S tím hrozně těžko dokážu popasovat :).

Ale zase, ty píšeš dobře, takže u tebe to překousnu ;).

9 Abigail Abigail | Web | 19. dubna 2008 v 0:04 | Reagovat

Miláček v povídce...já si ho sice vzhledem představuji jinak, ale potom asi dost podobně.

Povídka je zajímavá. Nevím ta "du-forma" mi ji trochu odosobňuje, ale zase mám pocit, nevím... jako bych byla u toho, jako bych to byla já a jen se na sebe dívala odněkud svrchu, čímž se mi zase přibližuje. Zmatené, já vím... No k povídce: Pěkná, hodí se to slovo vůbec?, oni oba dva jsou maličko jiní než je vidím, ale mě velice blízcí. Jinak už snad ani nemám co říct... super!

10 Lištička Lištička | Web | 19. dubna 2008 v 8:39 | Reagovat

San: Blbce? XD Zajímavá úvaha... :) Ale jsem ráda, že to u mě překousneš ;-))

Abigail: Každý má na určitého hrdinu vlastní názor :) Setkala jsem se s povídkami, kde byl například Sirius líčen jako ideál, jinde jen namyšlený sobec s nesnesitelným chováním...

Já osobně si hrozně ráda připodobňuji postavy paní Rowling k obrazu svému :) Mám všechny hrdiny z dob Pobertů moc ráda. Z vrstevníků Harryho pak jen Draca.

Myslím, že hodně záleží na tom, jak si autor onu postavu představuje. Do určité míry tím hodně ovlivní čtenáře.

11 greta greta | 22. dubna 2008 v 21:31 | Reagovat

Líbí se mi to a jinak dobře vymyšlenej nadpis:))

ps: Black mladší tu vypadá dost k nakousnutí:P

12 licona licona | Web | 30. června 2008 v 14:28 | Reagovat

Pekná poviedky, chudák Regulus... neviem prečo, ale ľutujem ho viac ako hlavnú hrdinku...

13 licona licona | Web | 30. června 2008 v 14:28 | Reagovat

*poviedka

14 DenDule DenDule | Web | 18. ledna 2009 v 13:34 | Reagovat

heh kdyby takhle vypadal tak se neudržim.. a zmijozel nezmizojel sem mu v patách:-D

15 ClaireM ClaireM | Web | 23. ledna 2009 v 8:42 | Reagovat

Tak tohle je paráda. Moc povídek o Regulusi Blackovi jsem zatím nečetla, takže mě tohle fakt zaujalo. A navíc je to hezky čtivě napsaný.

16 Cassie Cassie | Web | 5. dubna 2009 v 14:24 | Reagovat

Píšeš krásně a tahle povídka byla..super!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.