Snad je to tak lepší...

2. března 2008 v 15:17
Chtěla jsem si vyzkoušet, jaké to je psát ve druhé osobě.

Popravdě nic moc. Rozhodně tímhle stylem nehodlám napsat žádnou povídku o několika kapitolách ;)

Nicméně tahle povídka se mi moc líbí. Vznikla úplně omylem, ale naprosto mě uchvátila. Je to vlastně moje první jednorázovka s potterovskou tématikou.

I s výběrem hudby jsem spokojená, přestože článek je podstatně kratší než písnička (tenhle nedostatek se už ostatně objevil i ve Vyznání a Bittersweet).

Ale to je tak jediné, co bych si v tomto případě vytkla xD


Sedíš na lavičce v parku a myslíš na něj. Už zase.

Neříkala jsi, že na něj zapomeneš? Ne? To máš tedy krátkou paměť...

Doufáš, že přijde. Je ti jasné, že ne, ale přesto doufáš. Je zajímavé, co s lidmi udělá láska.

Kdo by to byl řekl, že právě ty se do něj zamiluješ. A on do tebe...

Že to musí skončit, s tím jste nepočítali ani jeden, viď?

Namítáš, že přece nevadilo, že je mudla a ty čistokrevná čarodějka. Kdyby tě slyšel otec...

Chtěla jsi být navěky s ním. Ale strach o jeho život tě donutil se s ním rozejít. Neřekla jsi mu pravý důvod. Věděla jsi, že by tě neopustil. Proto jsi ho ranila. Pro jeho dobro... Stálo tě to spoustu sil, že? Ale pro něj bys udělala cokoliv.

Udělala jsi to, co po tobě chtěla tvá rodina. Vdala ses do bohaté aristokratické rodiny. Jen proto, abys ho uchránila.
Doufáš, že už ho nikdy neuvidíš a přitom ho toužíš znovu spatřit. Je to dilema, já vím.

Sama ses divila čím to, že ses zamilovala právě do něho. Takových, jako je on, znáš tucty. A přitom jedině on je ten pravý. Ten, kterého miluješ a dala bys za něj život.

Teď tu sedíš a doufáš, že přijde. Toužíš ho znovu spatřit. Neviděla jsi ho celých pět měsíců. Zapomněl na tebe, našel si jinou? Nevíš a ta nejistota tě sžírá.

Zavřeš oči....

...a on se objeví. Zašeptá tvé jméno a ty k němu zdvihneš tvář.

Vypadá tak, jak jsi ho opustila. Nezměnil se.

Políbíš ho na rty a on tě sevře v náručí. Jsi šťastná. Zase po dlouhé době cítíš, že na tobě někomu záleží.

Líbáte se a ty pláčeš Jeho polibky chutnají slaně po tvých slzách.

Nechceš, aby odcházel, ale on nedbá tvých proseb. Jsi vdaná a to mezi vás staví vysokou zeď.

Vyprovázíš ho pohledem a v duchu se modlíš, aby zůstal naživu. Kdyby se tohle dozvěděl tvůj manžel, zabil by ho. Natolik dobře svého chotě znáš.

Otevřeš oči a rozhlédneš se. Zdálo se ti to?, ptáš se sama sebe. Nebo to byla skutečnost?

Ne, byl to jen sen...

S povzdechem se zvedneš k odchodu. Je zbytečné marně čekat. On nepřijde...

Ještě zaváháš, ale potom rozhodně park opustíš. Nechceš přijít domů až po svém muži. Víš moc dobře, jak je žárlivý. Vyptával by se...

Nemůžeš tušit, že tvá láska stála jen pár metrů od tebe pod košatým dubem.

Celou dobu tě pozoroval a vzpomínal na ty okamžiky, kdy jste byli spolu. Než se však odhodlal ukázat se ti, odešla jsi.

Snad je to tak lepší pro vás oba...
 


Komentáře

1 Vampyrella Vampyrella | Web | 2. března 2008 v 18:11 | Reagovat

Krásné =´)

2 Lištička Lištička | Web | 2. března 2008 v 18:52 | Reagovat

Děkuju :) Jsem ráda, že se ti to líbí :))

3 Jenn Jenn | Web | 4. března 2008 v 20:59 | Reagovat

U téhle jednorázovky jsem brečela... Je nádherně napsaná, a velmi podařená... :') :'( Nejvíce se mi líbí věta 'Zůstal takový, jak jsi ho opustila...'

4 Lištička Lištička | Web | 5. března 2008 v 15:08 | Reagovat

Jenn, já nevím, co na to říct :) Mám obrovskou radost, že se ti to líbilo :)) A žes plakala? To je pro mě důkaz, že je to dobře napsané :) Takže ještě jednou moc děkuji :))

5 greta greta | 5. března 2008 v 16:58 | Reagovat

oh...krásný smutný a procítěný

asi bych taky měla napsat,že sem se rozbrečela,ale já sem se nerozbrečela,protože já bulím jen když umře má oblíbená postava atd...třeba kdybys teď nechala zabít Kristiána! to bych neunesla a určitě bych bulela jak malá... zabíjet ho nemusíš(nemůžeš!!:D),to nebyl vážně tip!:P ale teď sem vybočila...

nejvíc se mi hlavně líbily poslední odstavce..grandiózní

a sepsané v zajímavém formátu:))

P.S:immortal je jedna z mých oblíbených písní:* a k téhle povídce se hezky hodí...sice namám páru o čem to Amy zpívá,ale vystihuje to atmosféru celé krátké jednorázovky;)

6 Lištička Lištička | Web | 5. března 2008 v 17:24 | Reagovat

Dík :)) Jak za pochvalu téhle povídky, tak za Kristiána. Jsem ráda, že nejsem sama, kdo má tohohle kluka rád :)

P.S: Tuhle písničku jsem zvolila právě proto, že se textem blíží k tématu. Zkus si vyhledat překlad jejího textu :)

7 licona licona | Web | 30. června 2008 v 14:24 | Reagovat

Och :( Krásne napísané :,( Nemám slov...

8 •○MrSs.Mon_Cha○• •○MrSs.Mon_Cha○• | Web | 2. září 2008 v 14:34 | Reagovat

krááása..x) vyberane slova ktore sa tam uplne hodia

9 flegís flegís | Web | 10. prosince 2008 v 12:57 | Reagovat

moc se my líbí tvé povídky jestli chceš koukni na moe

10 Irisek001 Irisek001 | Web | 21. ledna 2009 v 18:05 | Reagovat

je to boží a my importal ta se k tomu náramně hodí

11 Hubert Hubert | Web | 24. září 2009 v 12:09 | Reagovat

Super námět :-) a kdybych neměl nepochopitelnou averzi ke všemu co jen trochu zavání Harry Potterem tak by se mě to moc líbilo. A chválím i za výběr skladby.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.