Kapitola 4.

5. března 2008 v 18:35
S Nelinkou jsme měli takovou dohodu :) Šlo o něco pro mě velice velice důležitého ;)) A jelikož všechno dopadlo tak, jak jsem chtěla, plním svůj slib a vkládám novou kapitolu k Nic netrvá věčně... Popravdě jsem nečekala, že to všechno klapne tak rychle, ale tím lépe :))
Na novou kapitolu si ovšem budete muset počkat, momentálně mám mraky starostí s učením a navíc mi došly nápady. Takže myslím, že když vám slíbím kapitolu pět začátkem dubna, nepřeháním.
A to je na úvod asi všechno... Snad bych vás ještě chtěla poprosit o komentář. A udělám to fikaně :D
Napište mi, prosím, jednu věc, která se vám na téhle kapitole líbí a jednu, která se vám nelíbí. V případě, že nenaleznete nic kladného, klidně napište jen to negativní :) Předem děkuju :)
A to už je skutečně poslední věc, kterou jsem vám chtěla říct :))
P.S: Na obrázku máte bonusek v podobě Julie.

Týden trestu u Plantové utekl jako voda. Nutno říct, že tak hrozné to nakonec nebylo.Ukázalo se, že Black umí být zábavný společník, což přispělo k tomu, že nám uklízení kabinetu šlo docela od ruky. Sice si mě pořád dobíral díky zážitku s pavoukem, ale to se dalo překousnout.
Julie na mě byla pořád ještě naštvaná. Nejen proto, že kvůli mě přišla o to rande, které měli se Siriusem mít. (Nepochybuju, že si ho nahradili jindy.) Údajně jsem se poslední dobou chovala nesnesitelně, jak mi tlumočila Karin. Hm, to by mě vážně zajímalo v čem... Kromě poznámky, ke které mě sama vyprovokovala, jsem si nebyla vědoma žádného prohřešku.
Rozhodla jsem se počkat, až se Julie trochu uklidní a do té doby nic nepodnikat. V lavici jsem jí ignorovala a ona mi lhostejnost oplácela, takže se zdálo, že se vlastně nic nestalo.
Po celou dobu tohoto týdne jsem se také snažila vyhnout se co nejvíc zmijozelské partičce v čele s Malfoyem a Bellatrix. Dařilo se mi to poměrně dobře, protože jsem se stále držela v houfu s Lily, Karin, Mandy a Julií, která mě ignorovala. Malfoy se ke mě neodvážil přiblížit, pokud jsem se držela pohromadě se svými kamarádkami.
Bála jsem se na něj jen podívat, protože pokud jsem tak učinila, zjistila jsem, že mě zcela nepokrytě pozoruje. Párkrát jsem mu ten dlouhý pohled naštvaně vrátila, ale vůbec to s ním nehnulo, a tak jsem se ho snažila přehlížet, což taky dost dobře nešlo.
Prostě situace k nezaplacení!
Hádky mezi Potterem a Lily mezitím vesele pokračovali. Zdálo se mi, že ti dva se nesnášejí snad ještě víc nežli předtím. Pokud to tedy vůbec šlo... Lily byla díky tomu neskutečně protivná, takže si s Julií skoro mohli podat ruce.
Black opět ukázal, že přezdívku bradavický Cassanova nevlastní jen tak. Co jsem zaslechla, zvládl během týdne chodit se třemi dívkami. Dvě prý byly z Havraspáru a jedna z Mrzimoru. Docela výkon, řekla bych. Tím se mi jen potvrdila moje teorie, že je to namyšlený blbeček, který se otočí za každou sukní.
Jinak se nedělo nic. Nudné hodiny se táhly, jako by se v nich snad zastavil čas. Když už se zdálo, že mě nic nemůže překvapit, ukázalo se, že jsem se šeredně spletla.
Šli jsme zrovna s holkama směrem k nebelvírské věži, když jsem si uvědomila, že mi něco chybí.
"Já si tam zapomněla tašku!" ťukla jsem se do čela.
Přesně se mi vybavilo, kde moje černá taška přes rameno leží.
"Kde?" podivila se Mandy.
"Přece v knihovně. Musím se tam vrátit!"
"Tak jo. Počkáme tu na tebe." kývla Karin.
Rozběhla jsem se chodbou zpět.
Ulevilo se mi, když jsem svou tašku uviděla ležet v křesle tak, jak jsem ji opustila. Zvedla jsem ji a otočila se k odchodu. V tu chvíli jsem v duchu zaklela.
Proti mě stál Lucius Malfoy a vyzývavě si mě měřil.
"Ty mi nedáš pokoj, že ne?" zeptala jsem se navenek klidně.
Pousmál se a mlčel. Se založenýma rukama sledoval, co udělám.
Pokusila jsem se ho obejít, ale nepustil mě.
"Pospíchám." pronesla jsem úsečně, aniž bych se na něj podívala.
"Tak se prostě zdržíš. Ty mudly na tebe jistě počkají." pronesl chladně.
Takže věděl, že se vrátím...
"Co chceš?" zamračila jsem se.
"Dobrá otázka, pusinko."
Semkla jsem rty.
"Nejsem žádná pusinka!"
"A jak ti mám říkat? Kotě, zlato?" zeptal se.
"Nejlépe nijak." zasyčela jsem a zkusila ho obejít z druhé strany.
Chňapl mě za ruku. "Kampak?"
"Říkala jsem ti, že pospíchám."
"To je tvoje smůla, zlatíčko. Já si s tebou chci promluvit, takže tvoje nečisté kamarádky musí chvíli počkat." ujistil mě ledově.
Projela mnou vlna strachu. Rychle jsem se však vzpamatovala. Přece mu nesmím ukázat, že má navrch!
"Ne, tvoje smůla je, že nemám čas se s tebou vybavovat! Promiň." vytrhla jsem mu svou ruku.
Skočil po mě a chytil mě pevněji.
"Nebuď vzpurná, kotě." varoval mě.
"Au! Budu mít modřinu!" zamračila jsem se. Drtil mé předloktí v pevném stisku. A zase mě na okamžik ovládl strach.
"Kdybys byla rozumná, nemusel bych tě držet tak pevně." ubezpečil mě.
"Kdybych byla rozumná, tak bych se s tebou vůbec nebavila!"
Plesk! Facka, kterou jsem, koupila, parádně zabolela.
Silou vůle jsem zahnala slzy, které se mi draly do očí.
"Pitomče!"
Plesk! Koupila jsem druhou facku z druhé strany.
"Ty... ty... jeden hnusný, blonďatý, surový..." zuřila jsem.
V očích se mu zlostně zablesklo, ale už mě neuhodil.
"Pusť mě!"
V tom dovnitř vpadli Potter s Blackem. Ještě nikdy jsem nebyla tolik ráda, že je vidím!
Ohromeně si naši dvojici měřili.
"Wingová?!" pronesl nevěřícně Black moje jméno.
"Koukej mě pustit!" zasyčela jsem znovu na Luciuse.
Byla jsem si jistá, že před Blackem a Potterem se neodváží mě znovu uhodit. Sice jsem se s nimi bůhvíjak nebavila, ale přece jen jsem patřila do jejich koleje a navíc do stejného ročníku.
Malfoy nic.
"Tak neslyšels ji?!" vyštěkl Potter.
Páni! Vážně bych nečekala, že se mě zastane.
Malfoy se ušklíbl. "Nepleť se do toho, Pottere!"
"Dělej, pusť ji!" ozval se tentokrát Black.
V duchu jsem zajásala.
"Ale, náš krvezrádce Black!" zvolal Lucius.
"Ty idiote, nech ji!" chtěl se na něj Sirius vrhnout, ale Potter ho včas zadržel.
"Pusť mě, Malfoyi." zopakovala jsem důrazně.
Chvíli jsme se vzájemně hypnotizovali pohledem.
Pochopil, že mu v tuto chvíli nic jiného nezbývá, a tak mi vyhověl. Pak mě ještě počastoval pohledem, ve kterém mi sliboval, že se nevidíme naposledy, a opustil knihovnu.
Oddechla jsem si.
Potter s Blackem se ke mně nahrnuli.
"Není ti nic?"
"Jsi v pořádku?"
"To... To je v pohodě." potřásla jsem hlavou.
Oba mě starostlivě pozorovali.
"Děkuju, kluci." vykouzlila jsem na tváři jakýs takýs úsměv.
"A... vážně ti nic není?" staral se Sirius.
"Ne, opravdu jsem v pořádku." ujistila jsem ho ještě jednou a protože se tvářil pěkně pochybovačně, dodala jsem: "Věř mi."
Potom jsem se s nimi v rychlosti rozloučila a vyběhla na chodbu. Holky už na mě samozřejmě nečekali, zřejmě si mysleli, že jsem se s někým zapovídala. Našla jsem je ve společenské místnosti.
"No konečně!" přivítala mě Karin. "Kde jsi byla takovou dobu, prosím tě?!"
"Malfoy." špitla jsem.
Holky se kolem mě okamžitě sesypali. "Co ti chtěl?!"
Ve stručnosti jsem jim vylíčila obsah rozhovoru.
"A jak to, že tě nechal jít?"
"Přišel tam Potter a zachránil mě."
Siriuse jsem záměrně zamlčela kvůli Julii. Tušila jsem, že bych tím jen přilila olej do ohně. Ačkoliv tvrdila, že jí na něm ani v nejmenším nezáleží, nevěřila jsem jí ani slovo.
Takhle se na mě zadívala podezíravě Lily.
"Potter?" zopakovala po mně.
"Jo." přikývla jsem. "Ještě, že tam byl."
"A poprali se?" vypískla nadšeně Mandy.
"Ovšemže ne!" krotila jsem její nadšení. "Potter mu řekl, aby mě pustil, Malfoy na to, aby se do toho nepletl, no a já jsem taky řekla, ať mě pustí, tak to nakonec vzdal a odešel." shrnula jsem obsah rozhovoru do jediné věty. Blacka jsem vyškrtla.
"No vidíš, vždyť jsem říkala, že není tak špatný!" přispěla Mandy svou troškou do mlýna.
Musela jsem uznat, že má pravdu.
"A co dál?" zajímalo Karin.
"Jak dál?" nechápala jsem.
"No dál! Co ti Potter řekl a tak... Nějaké detaily."
Musela jsem se pousmát, protože Lily, přestože se snažila tvářit lhostejně, na mě se zájmem upírala svůj pohled.
Napadlo mě, že bych mohla Jamesovi trošku pomoct. Zmínit se o něm v dobrém před Lily bylo to nejmenší, čím jsem se mu mohla odvděčit.
"Je vážně moc milý." rozzářila jsem se a potěšeně sledovala, jak Lily semkla rty.
"Vážně?" jásala Mandy.
"Jo! Zeptal se mě, jestli mi nic není. Asi se o mě bál..."
Lily začínala chytat rudou barvu.
"Tak jsem mu poděkovala a pospíchala jsem sem." uzavřela jsem.
"To od něj bylo opravdu šlechetné, že ti přišel na pomoc." rozplývala se Karin.
"Ano, to bylo. Že, Lily?" otočila jsem se nevinně na kamarádku.
"Hmmm." zavrčela.
Vypadalo to, že jsem se trefila do jejího citlivého místa. Což bylo fajn.
A za pár dní se ukázalo, že zamlčet Siriuse byl ten nejlepší možný tah. Julie totiž se mnou začala mluvit. Jo! Sice nejprve pod záminkou, že chce půjčit nějakou knihu, ale postupem času už se všechno vrátilo do starých kolejí.
Jen ten nepříjemný zážitek s Luciusem mě strašil ve dne v noci. Jestliže jsem předtím tušila, že mi hned tak pokoj nedá, nyní jsem si tím byla naprosto jistá.
 


Komentáře

1 drhousemd.blog drhousemd.blog | Web | 5. března 2008 v 23:21 | Reagovat

hezký, zajímavý a netradiční blog - a proto je super ;)

2 Lištička Lištička | Web | 6. března 2008 v 16:39 | Reagovat

Děkuju za pochvalu :)

3 Tajemná (Vampyrella Tajemná (Vampyrella | Web | 8. března 2008 v 20:44 | Reagovat

Ahoj, já jsem bývalá Vampyrella, ale přestěhovala jsem se na jiný blog, tak si kdyžtak na vampyrell.blog.cz přečti důvody a přepiš si mě v oblíbených blozích.

Díky.

4 Nelien Nelien | 8. března 2008 v 23:11 | Reagovat

juch juch :D zlatíííí ještě že se ti fakt povedlo uskutečnit ten svůj plán tak rychle, protože tato kapitola byla jedna z nej nej!! jsem z ní zas hotová! je to tak krásné! tyjo... lucius byl nejvíc sexy! uáá... ale když ji praštil, tak mě to opojení přešlo >:/ kretén jeden... jsem strašně zvědavá jak se to bude mezi nimi vyvíjet a jak ho popíšeš. Jestli to bude fakt takový hajzl nebo jestli si ho trošku polidštíš :D a siriusek s jimmym... no já se rozplývala! to bylo dokonalý jak se jí zastali a jak se pak ještě strachovali, jestli je v poho... siri měl o ní strach juchůůů :D a pak jak jimmyho vychvalovala před lily to bylo tak úžasný! a prej lilyino "Hmmm" mě dostalo :DDD

Krááása!

5 Lištička Lištička | Web | 9. března 2008 v 8:50 | Reagovat

Aww, Nelinko, díky :) Hrozně moc děkuju :))

Znáš můj názor na Luciuska... Každopádně, kdo ví? ;)

Jojo, Sirius s Jamesem opravdu přišli v pravou chvíli... A Lily? :D Pravda, nebyla moc nadšená ;))

6 greta greta | 10. března 2008 v 19:05 | Reagovat

jouchů;)) tahle kapitolka se mi líbila ze všech z povídky NNV snad nejvíce...

Konečně si do toho zapojila Luciuska;* a protože se tam choval jako Lucius Malfoy, tak se mi moc líbil:)) i kdyyž se mi ne právě dvakrát dobře četlo jak tam několikrát uhodil Roxannu|:/

A záchranářská část byla krásná... a Sirius mi tam přišel takový podezřelý..:))

A taky bych se ráda dozvěděla, jestli tu dáš Jamese s Lily dohromady. Jestli jo,tak se na to fakt těším a budu ráda:)

Tákže...aspoň jedna věc,co se mi na téhle kapitole líbí: ze stínu konečně vystupuje nádherný, krutý ale přesto úžasný Lucius Malfoy(;P), je taková lehce brutálnější a drastičtější.., James Potter a Sirius Black dokázali, že jsou to odvážní,neohrožení,čestní,hrdí a obětaví nebelvírácí,kteří pomohli dívce z nesnází...a na konci je ještě vtipná:))

a jedna věc,která se mi na kapče nelíbí?hmm....asi to,že se mezi Malfoyem a Wingovou neodehrálo něco trošku víc ;)

7 Lištička Lištička | Web | 11. března 2008 v 10:51 | Reagovat

Jéé, díky moc, Greto :))

Neboj se, o Luciuska nebude nouze ;) No jo, je to hajzlík... Ale Roxanna si s ním poradí :D Sirius se ti zdál podezřelý? V tom případě se ti bude zdát čím dál podezřelejší... ;)

Ano, James a Lily jsou pár, který se chystám dát dohromady. Nicméně to bude ještě chvíli trvat, než Lily změní názor :)

Super! Díky moc za zhodnocení :) O bitky mezi Rox a Luciusem nemusíš mít strach, několik jim chystám, takže pár "drastičtějších" scén se ještě vyskytne :D Hmm... Chtěla bys, aby mezi nimi něco bylo? ;)

8 greta greta | 12. března 2008 v 16:26 | Reagovat

noo....O:-))))

9 Lištička Lištička | Web | 12. března 2008 v 18:50 | Reagovat

Můžu tě ujistit, že tě nejspíš potěším :) "Něco" totiž mezi nimi skutečně bude :))

10 Jenny Jenny | Web | 19. března 2008 v 21:12 | Reagovat

Negativa? Sorry, ale já žádná negativa na této kapitole nenašla...snad jen, že byla přílš krátká=)...užasný děj, užasné zpracování...ale Malfoy mě trochu děsí...Julie je kravka=D Strašně se mi líbilo, jak Rox Lily popichovala, háhá=D Třeba se Lil v kebuli rozsvítí=D Božský to bylo...strašně moc se těším na další kapitolu!!!!!!!! Pleas, napísni ji co nejdřív...

11 Lištička Lištička | Web | 20. března 2008 v 7:36 | Reagovat

Júú, děkuji, Jenn, za tu spoustu komentářů :-))

Heh, Julie není kravka, jen trošku žárlí :D A neboj, Lily to časem dojde... Dopomůže jí k tomu hlavně Mandy :) No, víc nebudu prozrazovat... :)

Novou kapitolu plánuji na začátek dubna, tak uvidím, jak to stihnu.

12 Kayle Kayle | 30. března 2008 v 12:41 | Reagovat

jo pohni prosííííííííííííííííííím uz se nemuzu dockat jak to dopadne.jinak tahle kapitolka byla naprosto super!:)

13 moja moja | 13. dubna 2008 v 22:41 | Reagovat

Supr to je taky úplně boží kapilovka..... Miluju kapitolovky s Luciusem!!!

14 Eliota Eliota | Web | 18. května 2008 v 18:37 | Reagovat

Nejprve jsem se bála, aby se to zamlčení Siria jí nějak nevymstilo ,ael je vidět, ež udělala dobře :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.