Nebuďte lhostejní!

8. února 2008 v 16:42 |  Přihodilo se mi
Ne vždy platí, že se má každý starat sám o sebe...
Včera jsem se stala svědkem šikany.
Šla jsem po ulici a všimla si party tak jedenáctiletých dětí. Byly tři - myslím, že jedna holka a dva kluci - proti jednomu klukovi. Něco na něj pokřikovaly a mě bylo jasné, že tohle je TA šikana, o které jsme se na základce učili.
Onen kluk brečel a kulhal a mě ho bylo strašlivě líto.
Napadlo mě, že bych se měla zachovat jako hlavní hrdinka z amerických filmů: seřvat ty děti a zachránit nebohou oběť.
Jenže pak ve mě zvítězil typický český syndrom... A vlastně asi nejen český. Je to syndrom celé nynější moderní doby.
Pospíchala jsem, protože jsme měli sraz s mámou a já měla zpoždění. A nebyla to moje věc, tak proč se do toho míchat?
Ale stále si musím klást otázku, jestli jsem se do toho přece jen neměla vložit...
Možná jsem měla...
Určitě!
Ty děti by mě nejspíš poslechly, kdybych jim pěkně od plic vynadala. Umím být zlá, když na to přijde :)
Ale já se zachovala jako sobec... A stydím se za to :((
Přemýšlím, jestli by to také neměl být trestný čin. Nepomoci šikanovanému je totiž ve výsledku totéž, jako byste se na šikaně podíleli.
Řekněme, že je to napomáhání.
Znáte typické kriminální seriály? Očitý svědek vraždy policii zapře, že ví, kdo je vrah a raději se uchýlí k vydírání. Vrah mu platí, aby mlčel, jenže brzy ho začne vyplácení vyděrače bavit a tak ho "oddělá".
A pokud ne a policie vše vyšetří, dostane milý vyděrač trest nejen za vydírání, ale i za krytí pachatele a maření služebního výkonu.
A přesně tak by to mělo chodit i ve věcech šikany. Pak by se totiž nestávalo, že jsou k této věci lidé lhostejní a přehlížejí ji. Dělají, že se jich to netýká.
Tak jako já...
A co vy?
 


Komentáře

1 greta greta | 8. února 2008 v 17:06 | Reagovat

no..teď sme právě probírali šikanu ve škole.

profesorka a policisté řikali,že bychom těm obětem měli,museli pomáhat. ono se to lehko řekne ale hůř provede:(

ty oběti potřebují pomoc,ale zase se jí bojí.. sami si o ní neřeknou a nepoprosej,bojej se,že by se to pak ještě zhoršilo.

já nevim,co bych dělala na tvým místě..asi taky nic.ale musim souhlasit-asi ses nejspíš zachovala špatně:/

a trestný čin to není! přece jen je rozdíl mezi tím,jestli někoho šikanuješ nebo si k tomu lhostejná. trest už je samo o sobě to,že se stydíš a máš špatný svědomí...

2 Vampyrella Vampyrella | Web | 8. února 2008 v 17:22 | Reagovat

To je mi moc líto :´( No, asi bych se zachovala stejně, sice se za to stydím, ale asi bych k tomu neměla odvahu :(

3 Lištička Lištička | Web | 8. února 2008 v 17:30 | Reagovat

Jojo, je mi líto, že jsem se neodhodlala se do věci vložit... Bohužel už s tím teď nic nenadělám :( Ale alespoň jsem si z této situace odnesla zkušenost a příště už se snad zachovám správně... Není totiž fér, abych dělala, že se mě to netýká. A schovávat se za to, že jsem pospíchala, je jen chabá výmluva.

Každopádně ani pořádně nevím, co jsem měla udělat. Seřvat ty spratky, jasně. Ale dál? Volat policii? Řešit to skrze školu, do které ti hajzlíci chodí? Co myslíte?

4 Alviana Alviana | 8. února 2008 v 20:59 | Reagovat

Stalo se mi přesně to samé. Byli jsme v jídělně, a kámoši se začali hnusně navážet do kluka,který měl kila přes a měl zvláštní odstín červených vlasů. Kluk měl ještě tu smůlu, že je docela malej a asi se i bál bránit. A já jsem tam s něma seděla a neřekla ani bů. Dodnest mě to mrzí. Kdyby se to mělo stát ještě jednou, seřvala bych je. Bohužel, znovu už se to stát nemůže. A přesně takhle vznikají ponaučení...

5 Lištička Lištička | Web | 8. února 2008 v 21:23 | Reagovat

Chápu, jaký máš pocit. Cítím se úplně stejně provinile.

Člověk by se měl poučit ze svých chyb. Já doufám, že jsem se poučila...

6 Nelien Nelien | 8. února 2008 v 23:04 | Reagovat

tyjo... jsem docela v šoku. Svědkem šikany jsem ještě nebyla, muselo to být hrozný. Je pravda, že ses ho možná  zastat měla, zlatí :( přece jen to byli malý děti a určitě by se tě lekly a zdrhly. Ale co, stalo se... nemusíš si to rozhodně vyčítat, ale je pravda, že takhle se bohužel chová většina lidí. Každý se bojí a radši mlčí a přihlíží. A to je samozřejmě špatně. I dkyž dneska je ten svět tak zlej, že někdy je vážně lepší mlčet. Protože potom si tě ten dotyčný může i najít a klidně zabít. Svět je hroznej... :(

7 Lištička Lištička | Web | 9. února 2008 v 8:57 | Reagovat

Jo... Víš, cítíš se zvláštně. Teda alespoń já se tak cítila... Na jednu stranu jsem tomu klukovi strašně moc chtěla pomoci, na druhou stranu jsem se bála do toho zasáhnout. Jo! Bála!

Ono je to strašlivě složité. Možná bych ty děti seřvala a oni by mu už dali pokoj. Jenomže co když ne? Co kdyby to potom bylo ještě horší? :(

Těžko odhadnout.

8 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 9. února 2008 v 18:48 | Reagovat

Ono když se to čte a poslouchá, vypadá to jednoduše... Ale kdybych byla na tvém místě, asi bych se do toho taky nepletla, i když bych chtěla... Já prostě nejsem žádný rváč a ani řvát moc neumím, takže bych se bála, aby se ti jedenáctiletý děcka nepustili ještě do mě... jako možná vám to přijde divný, ale jako mezi 14 a11 - jsou jen tři roky rozdíl a moje jedenáctiletá ségra mě vždycky pěkně setře.. a já ji na to nemám co říct.. někdy ji ani nepřebiju.. tak co bych potom dělala se třema takovýma.. Krom toho je tahle generace strašně drzá a dost bych pochybovala o tom, jestli by mě posleslechli.. Možná bych tomu klukovi pomohlam, ale ne tím, že bych se pustila do těch tří.. Ale třeba by bylo dobrý zjistit si kdo to je a říct do jeho rodičům... nebo já nevím...  

Ale hlavně se tím moc netrap.. hodně lidí by se v tvé situaci zachovalo stejně.. ale oni by si z toho nic neděali.. Ty máš aspoň výčitky... Alespoň se z téhle situace troch poučíš a příště už budeš vědět, co máš dělat... :)) člověk se celý život učí.. .)

9 Liška Liška | Web | 12. března 2009 v 20:33 | Reagovat

Důležité je, když si to takhle zpětně uvědomíš a zamyslíš se nad tím. Příště už se třeba zachováš jinak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.