Hlásím návrat!

20. ledna 2008 v 20:35 |  Přihodilo se mi
Ano, drazí přátelé, je to tu! :D
Jsem zpět!
Živá!
Zdravá!
Mám obě ruce, obě nohy a fůru zážitků! :)
A jak to všechno probíhalo?
Neděle - 13. 1. 2008 - Ráno v půl deváté jsme odjeli od budovy gymnázia a do Krkonoš dorazili po poledni. Celá naše skupina mimo učitelů čítala padesát tři studentů z tříd 1.B, 1.C a pár kluků z O5.A.
Čekal nás výstup k naší chatě, kde nás přivítal šok - na patře byl pro ženy jeden záchod a jedna sprcha! Naštěstí v některých pokojích sprchy byly (samozřejmě, že v tom našem ne) a v přízemí se nacházeli další tři záchody - jeden nesplachoval, kdyby vás to zajímalo - a dvě sprchy.
Získala jsem třílůžkový pokoj, který jsme celý týden sdíleli společně s dvěma spolužačkami. Kromě absence koupelny jsem na něm neshledala žádné vady.
Po krátké pauze na vybalování a delší pauze, kterou způsobila rolba, která nepřivezla druhou várku zavazadel dostatečně včas, se konalo rozřazování do družstev.
No... Byla jsem samozřejmě v tom čtvrtém, nejhorším :)
Naštěstí mě nenutili sjíždět ten šílený kopeček nad chatou. Paní profesorce stačilo ujištění, že jsem na sjezdovkách v životě nestála...
Pondělí - 14. 1. 2008 - Druhý den nás, čtvrté družstvo, čekaly základy lyžování na kopečku nad chatou. Tentokrát už ujištění o mém amatérismu nestačilo...
Na sjezdovku se nás paní profesorka neodvážila pustit, a tak jsme vesele sjížděli z kopečka dolů, abychom ho následně, s vypětím všech sil, šlapali zase nahoru.
Po obědě (Mimochodem, kromě šíleně přesolených polévek, ve kterých byla tak čtyřnásobná porce Masoxu, než je běžná, vařili skutečně výborně. Ode mě, mlsné a zhýčkané holky, která se téměř nad vším ošklíbá, je to pochvala nejvyšší! :)) nás čekal krátký okruh na běžkách.
Vzhledem k celkem čtrnácti dnům, které jsem na běžkách absolvovala se základkou, to bylo oproti sjezdovkám příjemné zpestření. Jistě, základy už jsem měla zmáknuté a hlavně proto, že běžecké lyže jsou lehounké.
Carvingové, v nichž jsme dopoledne šlapali kopeček x-krát za sebou po svých, budili ve srovnání s běžkami dojem, že jsou snad ze železa...
Úterý - 15. 1. 2008 - Třetí den nastala krize... Paní profesorka usoudila, že už umíme lyžovat dostatečně na to, aby nás mohla pustit na jednoduchou sjezdovku, a tak se také stalo...
Moje první jízdy na vleku není třeba komentovat.
Sníh jsem měla naprosto všude, na osudnou pomu jsem nasedala napopáté, a nahoře obvykle opouštěla vlek mnohem dřív = hodila jsem držku ještě před koncem kopce.
Kdyby se nejednalo o mě, nejspíš bych se potrhala smíchy...
Tím horší bylo, že ostatním lidem z našeho družstva nedělal vlek problémy.
Když si to tak uvědomím, byli jsme jen tři, kteří nikdy nelyžovali. Ti ostatní už měli své začátky za sebou.
Jedinou mou útěchou bylo, že odpoledne se konaly běžky a další den byl oddychový. Pro nezasvěcené: nesmělo se lyžovat a čekali nás jen běžky.
Po (pro mě) neúspěšném dopoledni na sjezdovce, jsme vyrazili na Kolínskou boudu, kde mají výborné Latté, horkou čokoládu a borůvkový koláč, jak jsme v průběhu kurzu zjistili ;)
Nutno ještě zmínit, že se každý večer konala nějaká přednáška, obvykle tak na půl hodiny, a po večeři nudný, nezáživný, a povětšinou trapný program, který zajišťovala vždy jedna z tříd.
Kluci z O5 nás donutili hrát Městečko Palermo, my jsme měli vymyšlenou pantomimu a céčko nás ve středu vyhnalo do mrazu jezdit na všem, co jsme po chatě posbírali a stavět sněhuláky.
Středa - 16. 1. 2008 - Jak již bylo zmíněno, středa byla dnem klidovým, oddechovým. Dopoledne jsme vyrazili společně s třetím družstvem na Lesní boudu, kde byla mimochodem děsná, pomalá a nepříjemná obsluha.
Odpoledne nás čekal odpočinek a poflakování na chatě :))
Čtvrtek - 17. 1. 2008 - A po proflákané středě zpět na zem.
Dopolední program byly sjezdové lyže. K mému uspokojení jsem už jízdu na vleku zvládla bez jediného pádu a i sjíždění svahu mi nečinilo žádné větší problémy. Co na tom, že můj styl lyžování nebyl (a ani teď není) právě... ehm... elegantní.
Večer šla všechna družstva + dvě lepší holky od nás na večerní lyžování, naše nejhorší družstvo (pojmenovali jsme si ho výstižně Ztraceni) se vydalo na pěší procházku po okolí, při které jsme se zastavili na Kolínské na vynikající borůvkový koláč.
Pátek - 18. 1. 2008 - Pátek byl standardní - dopoledne sjezdovky, kdy jsme trénovali slalom mezi tyčemi na sobotní soutěž, odpoledně běžky, taktéž trénink.
Sobota - 19. 1. 2008 - V sobotu se už tak dost ošklivé počasí ještě zhoršilo. K mlze, která celý týden krom první neděle přetrvávala, se přidalo tání sněhu, což zapříčinilo špatné podmínky pro závody. Mimo těžkého sněhu to byl třeba protivný déšť, který nás všechny promáčel doslova na kost.
Dopoledne se konal slalom. Samozřejmě na čas. Při prvním sjezdu jsem neupadla, druhý už jsem, následkem vyježděných stop kolem tyček, neustála.
Po obědě jsem se zúčastnila závodu na běžkách. Úkolem bylo v co nejkratším čase ujet dva vytyčené okruhy, kluci mělo o kolo navíc.
Myslím, že jsem sebou švihla asi čtyřikrát.
Po večeři se konalo vyhlášení výsledků.
Světe div se, ze čtvrtého družstva jsem byla v závodech na běžkách druhá! Z dívek celkově šestá. No jo, ty dva lyžáky na běžkách se základkou se holt někde projevit musely...
Za stříbrné místo ve svém družstvu jsem získala čokoládu Milka :)
Slalom už tak slavný nebyl - celkově jsem z dívek skončila na 19. místě.
Když byly ceny rozdány, pustili nám učitelé video a promítli fotky, které dokumentovali celý průběh našeho lyžáku včetně závodů. Docela jsme se pobavili :D
Neděle - 20. 1. 2008 - Nadešel den odjezdu. Jak se nám zdál výstup k chatě před týdnem hrozný, sestup k autobusu zpět do Pece byl přímo hororový.
Spousta sněhu totiž odtálo, vytvořila se ledovka a místy se objevila hlína.
Prvním znamením, že cesta nebude úplně ideální, byly mé boty, které se po půlce kilometru slušně nasákly vodou a při každém kroku čvachtaly.
Následovaly dva mé pády, jak jinak, než na hlínu, takže jsem měla celé pravé lýtko od kolena dolů a levou půlku zadku úplně mokrou a zabahněnou. Odnesla to i moje nádherná bunda, která bezprostředně po návratu domů putovala s džínami a spolu s dalšími věcmi do pračky.
Takto mokrá jsem musela absolvovat návštěvu u babičky, kterou zajímalo, co že to mám na džínách za aplikaci. Ujištění, že jde o bláto, se mi povedlo pronést s vážnou tváří jen díky mé náladě, která byla na bodu mrazu.
Zkrátka jsem neměla, po týdnu stráveném na horách, náladu, odpovídat na všetečné dotazy: "Jaké jste měli počasí? Líbilo se ti tam? Vařili vám dobře?...", zvlášť, když jsem byla špinavá, uválená a mokrá...
Co říci závěrem?
Lyžák byl skvělý!
Jistě, neobešel se bez špatné nálady, hádek a žárlení na spolužačky, úspěšnější jak na sjezdovce, tak u kluků. Našemu společnému týdnu se nevyhnuly ani nadávky a urážky.
Přesto...
Byl to skvělý týden.
Ty okamžiky, strávené se třídou, vtipné momenty i trable v podobě mokrého oblečení, to všechno nás spojovalo.
Doufám, že i ostatní mají podobné pocity jako já, a budou na náš lyžák vzpomínat v dobrém :)
Upřímně: Bála jsem se, ale jsem šťastná, že jsem nakonec jela :) Jinak bych totiž přišla o tu skvělou atmosféru, a to by byla věčná škoda...
Co na tom, že nikdy nebudu zdatná lyžařka?
Zkusila jsem si to, získala cennou zkušenost, a to se cení :))
Mějte se krásně a pokud máte dilema, zda jet nebo nejet na školní akci, pokuste se svůj odpor překonat. Třeba zpětně zjistíte, že jste udělali dobře, když jste se z povinného výletu nebo zájezdu nevyvlíkli. Tak jako já :)
 


Komentáře

1 San San | 20. ledna 2008 v 21:03 | Reagovat

LOL, zni to, ze sis to vazne uzila :)). To jsem rada :))).

Tady mas za odmenu darecek: http://pecheresses.deviantart.com/art/Smexy-Lucius-Malfoy-74890507 Snad se bude libit ;).

2 Dominika Petrtýlová Dominika Petrtýlová | Web | 21. ledna 2008 v 15:39 | Reagovat

Tak to jsme na tom tak stejně .Jenom s rozdílem že my jsme byli v hotelu s televizí a vlastní sprchou na pokoji(jako jinak bych tam nejela ,já vim sem hrozná).Taky jsem stála poprvé na lyžích a na ten další lyžák co mě čeká na střední se mi moc nechce.

3 greta - nazdar Ztracenáá !!! greta - nazdar Ztracenáá !!! | 21. ledna 2008 v 17:10 | Reagovat

Huráá!! a hlavně,že máš ty dvě ruce..jinak,jak bys mohla psát?:D

ne...si dělám srandu. sem fakt ráda,že si zpátky;)

a jak vidim,každopádně sis užila;D já jedu se třídou v únoru...tak uvidím mno:)) ale prý budeme spát po 15ti:-O tak to bude hrůza! a navíc sem taky na lyžích poprvý..

ale tobě to šlo bezvadně na to,že si stála na sjezdovkách poprvý;)teda až na ten pád z vleku:D bolí to hodně?to abych se připravila,víš:P

jo a šikulo,6.místo z víc jak 19ti je vážně skvělý výkon.*bledne závistí* to já milku určitě nedostanu,natož 6.místo:D

Gratuluju k úspěšnému týdnu lyžařského výcviku

4 Vampyrella Vampyrella | Web | 21. ledna 2008 v 17:43 | Reagovat

Gratuluji !! ;)

5 Lištička Lištička | Web | 21. ledna 2008 v 17:50 | Reagovat

Pro San: Wow, to se ti vážně povedlo!!! Mé sliny stékající do klávesnice málem zapříčinili zkrat :D

Je to naprosto SUPER! Skutečně nádherný obrázek... Jsi šikulka :) Nebo že by to bylo tím Luciuskem? ;)

On je tááák sexy... :P

A to věnování... Ach :) Jsem neskonale šťastná, děkuji ti moc :))

Pro Dominiku: Televizi? Sprchu? Tak to u nás na Vébrovkách neznali... :D Mě se zdál tenhle lyžák mnohem lepší, než-li ten se základkou. A to jsem se tam vůbec netěšila...

Třeba tomu bude tak i u tebe :)

Pro Gretu: Jsem ráda, že máš z mého návratu takovou radost. Ano, mám čím psát, neboj se nic ;))

Po patnácti?! Kristepane, to bude pořádná davovka...

Že mi to šlo bezvadně? Muhehehehehehe... To je dobrej fór :D

Spíš bych řekla, že mi to šlo v rámci mých možností - to je výstižnější.

Pád z vleku nebolí, toho se bát nemusíš. Horší je, že tě pozorují ostatní a přestože se mi nikdo nesmál, neměla jsem dobrý pocit, když jsem byla pořád na zemi... (Však si to každý jistě zažil. Když ne při jízdě na vleku, tak třeba při zkoušení u tabule, kdy plácl nějakou pitomost atd.)

Ale to jen první den, ten druhý a následující jsem už nespadla - vybrala jsem si ty pády hned v úterý, kdy jsem jezdila zásadně po všem možném, jen ne na lyžích :D

Když se ti to bude zdát zpočátku beznadějné, nepropadej panice. Z vlastní zkušenosti vím, že koncem týdne už budeš lyžovat poměrně jistě :) Samozřejmě, že ne na černé sjezdovce... ;))

Jen se nepodceňuj, třeba taky něco vyhraješ :)

A ještě jednou díky všem, kteří jste mě podporovali a drželi mi palce :) Hodně jste mi tím pomohli...

Mám vás ráda :))

6 Alviana Alviana | 21. ledna 2008 v 17:54 | Reagovat

Super, že jsi tady. Už mě fakt deprimovalo, že pokaždý, když sem nakouknu tu nepřibyly žádný tvoje výlevy duše:D. Lyžák dobrej, ne? Hlavní věc, že se nikomu nic nestalo!:D:D

7 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 21. ledna 2008 v 18:35 | Reagovat

tak to jsem ráda, že jsi se vrátila celá.. nevim jestli já budu mít to štěstí.. Tuším že já na lyžák odjíždím za dva týdny... :DD

8 Lištička Lištička | Web | 21. ledna 2008 v 18:35 | Reagovat

Jé, díky moc, Alviano :) Vůbec jsem netušila, že tě mé kecy tolik fascinují ;))

9 Lištička Lištička | Web | 21. ledna 2008 v 18:52 | Reagovat

Pro Estel: Neboj, určitě se ti tam bude líbit :)

A nezapomeňte mi vy, kteří lyžák teprve absolvujete, dát potom vědět o svých dojmech. Třeba mailíkem :))

10 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 22. ledna 2008 v 15:20 | Reagovat

No neboj se... :D Ty moje zážitky budou stát za to.. :D Jako jedu jediná holka ze třídy... :) a vzhledem k tomu, že je naše škola sportovní (lépe řečenou mám tam přefotbalistováno) se budu mít dobře.. :DDD

11 Lištička Lištička | Web | 22. ledna 2008 v 16:19 | Reagovat

Estel: Tak to si dozajista užiješ!

A mezi námi: fotbalisti jsou pěkní kluci, na základce jsme jich měli plno. Jen byli krapet mrňaví... :D

Uvidíš, ještě se o tebe poperou :))

12 Liška Liška | Web | 12. března 2009 v 20:30 | Reagovat

No vida, dočkala jsem se xD

Gratuluji k úspěšnému zvládnutí, koneckonců, nikde přece není psáno, že své lyžařské umění nevypiluješ na vyšší úroveň, ne? Chce to jen trpělivost :) Držím palce do dalších lyžařských let.

13 Lištička Lištička | Web | 13. března 2009 v 14:39 | Reagovat

Lišce: Nemyslím, že bych ještě někdy jela na hory. Sport není mé hobby :) Ale i tak děkuji.

14 Annémone Annémone | 26. července 2011 v 19:43 | Reagovat

No, asi jsem opravdu ráda že když jsme byli v prváku na lyžáku, tak se žádné rozřazování po skupinkách nekonalo, nám jenom řekli že nemáme jezdit sami, dali nám každému mapu, užijte si Alpy a ve dvanáct sraz na oběd a žádná buzerace okolo :D Ale je fakt, že tímhle dost možná věděli jak na nás, protože jsme byli tak utahaní, že jsme po večerce měli vždycky sílu dělat jenom minimální vyrvál :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.