Nevšední zážitek všedního dne

19. prosince 2007 v 17:26 |  Přihodilo se mi
Ztratit klíč není nic zvláštního ani ojedinělého. Stává se to úplně běžně a přestože je to dozajista nepříjemná věc (zvlášť, když zůstanete v zimě a mrazu sedět před domem na chodníku), nikdo se nad tím příliš nepozastavuje.
Ovšem ztratit zámek - to tak běžné není...

A přesně to se mi dnes stalo! Rozumíte?

Dnes! V den narozenin!
Sice to nakonec dopadlo dobře, ale stejně... No, vezmu to od začátku:

První hodinu jsme měli tělocvik a potom jsme se rozdělili na dvě poloviny. Jedna měla angličtinu (já) a druhá matematiku.

Jelikož je učebna, ve které máme ve středu angličtinu, v suterénu, kde jsou i šatny, nabídla jsem spolužačce, se kterou sdílím skříňku, že jí tělocvik odnesu, aby mohla jít rovnou na matiku.
No jo, to jsem já - dobrá duše :) A Markéta souhlasila.

Jako obvykle jsem skříňku odemkla a zámek pověsila do "poutka", do kterého se zacvakává.

Pěkně v poklidu (Sice jsem měla jen 5 minut přestávky, ale nebylo kam spěchat, měla jsem fůru času.) jsem do skříňky naskládala nejprve svůj tělocvik, potom Markétin a nakonec balíček, který jsem odpoledne poslala poštou.
Jenomže když jsem chtěla zámek zacvaknout, zámek tam prostě nebyl.

Fajn, řekla jsem si, spadl mi na zem. Nestalo by se mi to poprvé, každou chvíli jsem ho ze země sbírala, takže jsem se nijak nestresovala.

Ale ouha! Prolezla jsem celou šatnu, ale zámek jsem nenašla...

Marně jsem se plazila po kolenou po špinavé zemi. Nic.

Jelikož právě zvonilo na hodinu a já neměla čím zamknout naši skříňku, honem jsem naházela věci do skříňky k jiným dvěma spolužačkám.

Bylo mi jasné, že nechat ji odemčenou by bylo holé šílenství. A tak jsem stěhovala vše, co jsme ve skříňce měli: moji a Markétinu bundu, moje Steelky, Markétiny boty, můj plášť do laboratoře, Markétin plášť do laboratoře, můj tělocvik, Markétčin tělocvik, atlas na zeměpis a konečně balíček, se kterým jsem se chystala na poštu.
Když vezmete, že už ve dvou lidech je ve skříňce těsno, ve třech je to maximum. A my najednou byli čtyři...
Na hodinu jsem doběhla se zpožděním.

Naštěstí učitelka pochopila moje důvody, takže jsem byla celkem v klidu, jenže... Onen zámek byl Markéty a já jsem jí ho ztratila. Nakonec jsem usoudila, že nejlepší bude, když koupím nový.

O hodinu anglického jazyka jsme psali písemku. Vážně nevím, co jsem tam vyplodila. Nebyla těžká, to ne, ale přestože jsem se večer před tím poctivě učila, tak nějak jsem prostě nevěděla všechno.

V přestávce jsem se opět vydala hledat zámek, ale neuspěla jsem ani tentokrát...
Když jsme se s Markétou potkali na další hodině, nezbylo mi nic jiného, než jí sdělit onu absurditu: "Markét, ztratila jsem zámek."

Sice o mě chvíli prohlašovala, že jsem magor (Jak někdo může ztratit zámek?!), ale když jsem ji ubezpečila, že všechny věci jsou bezpečně zamčené u holek ve vedlejší skříňce, ani mi nevynadala :-)) A slíbila, že přinese nový zámek :)

Po vyučování jsme vyndali veškeré své věci ze skříňky na hromadu a začali pečlivě prohledávat celou šatnu.
Neúspěšně.

Nakonec jsem rezignovala a výše uvedený obsah mých věcí jsem si nastrkala do batohu s tím, že si to odnesu domů a příští den, až Markéta přinese zámek, to opět do skříňky vrátím.

A co se nestalo! Když už jsem měla všechny věci uklizené - hromada našich věcí na zemi šatny se podstatně zmenšila - a Markéta si oblékla bundu, zámek jsme našly!

Byl pod Markétinou bundou!

Ležel tam na té zemi a mě to v tu chvíli seplo. Vybavila jsem si, jak mi ráno Markétčina bunda spadla a já ji znovu věšela. Zřejmě zámek zapadl do ní a po celou dobu, co jsem ho hledala, byl tam...

Sice dost dobře nechápu jak to, že při přesunu do vedlejší skříňky holek nevypadl, ale už to nehodlám řešit. Důležité je, že je na světě :)

A ponaučení?

Nebuďte roztržití, protože ne vždycky jde jen o zámek od skříňky a ne vždy do dopadne takhle dobře :))

P.S: Chtěla bych poděkovat Lucce, která mi při hledání ochotně pomohla a poté se s námi rozdělila o svou a Verčinu skříňku. Bez ní bych musela věci nechat v té odemčené, což by bylo s ohledem na to, jak se v našem ústavu krade, jako nechat ty věci volně položené uprostřed chodby ;))
 


Komentáře

1 greta greta | 19. prosince 2007 v 18:20 | Reagovat

ojoj!mě se jenom stratil klíč,ale zase sem neměla to štěstí jako vy a tak sem ho už nenašla:/

ale něco podobného se mi už stalo.zapomněla sem doma klíček ke skřínce(my máme totiž skřínky pro jednoho a na klíče)a tak sem musela čekat před šatnou víc jak půl hodiny,než do školy dojde nějaký známý spasitel a buď mi půjčí 50 kč jako zálohu na náhradní klíč,nebo si uloží mí věci do svý skříňky..měla sem to štěstí,že mi začala hodina pozdě:))takže tenhle případ dopadl taky dobře;)a ponaučení je z toho moc užitečné;))

2 Lištička Lištička | Web | 19. prosince 2007 v 19:23 | Reagovat

No jo, stane se :)

Horší je, když už tak máš stresový den, nestíháš, a do toho se ti ještě stane něco takového...

A ponaučení je vážně dobrá věc - člověk si z té nepříjemné situace odnese zkušenost, která je tím nejcennějším, co můžeš získat :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.